Archiv autora: sbb

Výzva k účasti: Poster Quadrennial Bardejov 2025

Bienále Brno (SBB) zve k účasti v této soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) invites to participate in the competition/event:
Poster Quadrennial Bardejov (PQB) je medzinárodná súťaž plagátov konajúca sa pravidelne so štvorročnou frekvenciou v meste Bardejov na východnom Slovensku. PQB inicioval a organizuje náš člen SBB Peter Javorík, ktorý SBB zaslal úvodné materiály 3. ročníka podujatia v roku 2025.  Termín prihlásenia a zaslania max. 3 plagátov z rokov 2021-2024 (po 1 výtlačku) je 31. 3. 2025.
Viacej info viz https://www.pqb.sk/
Štatút PQB publikujeme nižšie v plnom znení.

—-
Štatút medzinárodnej súťaže plagátu 

Poster Quadrennial Bardejov 2025
1. Všeobecné podmienky účasti
Súťaž je otvorená pre profesionálnych grafických dizajnérov, študentov umeleckých škôl a grafických producentov z celého sveta vo veku od 18 rokov.
Každý účastník môže zaslať maximálne tri plagáty, ktoré považuje za najlepšie spomedzi svojich umeleckých prác, vytvorených v období 2021 – 2024.
2. Témy súťaže

Voľný plagát: Táto téma umožňuje dizajnérom vyjadriť svoju kreativitu a umelecký štýl bez tematických obmedzení. Plagáty môžu reflektovať osobné názory, spoločenské otázky alebo kultúrne fenomény.
Eko-plagát: Táto téma je zameraná na naliehavosť environmentálnych problémov spôsobených globálnym otepľovaním, ako sú požiare, extrémne dažde, suchá, povodne a tornáda. Cieľom je zvýšiť povedomie o týchto problémoch a inšpirovať k ekologickej aktivite.
3. Podmienky pre zaslanie prác

Účastníci musia zaslať: 
1. Jeden výtlačok z každého plagátu vo formáte B1 (700×1000 mm) s označeným registračným štítkom (
stiahnuť).
2. Vyplnený registračný formulár (stiahnuť). 
3. Plagát v digitálnej podobe poslať na email pqb@pqb.sk vo formáte 
JPG — 21×30 cm — 300 dpi — RGB.
Termín uzávierky je 31. marec 2025. Posledné akceptované zásielky musia mať tento dátum podania na pečiatke z pošty.
4. Zasielanie plagátov

Plagáty je potrebné označiť na zadnej strane v pravom dolnom rohu registračným štítkom vyplneným paličkovým písmom v angličtine alebo slovenčine.
Označený, neposkladaný plagát zabezpečený proti poškodeniu počas prepravy je potrebné zaslať na adresu:
Peter Javorík

Pod Kalváriou 9
085 01 Bardejov
Slovensko
Usporiadateľ nehradí výdavky v súvislosti s vyclievaním zásielok, nepreberá zodpovednosť za oneskorené doručenie a poškodenie počas prepravy. Zásielky musia byť označené ako „Printed matter of a non-commercial value“ (tlačený materiál bez obchodnej hodnoty).
5. Hodnotenie prác

Všetky doručené plagáty prejdú hodnotiacim a výberovým procesom, ktorý má na starosti porota zložená zo siedmich členov. Rozhodnutie poroty je konečné.
6. Udeľovanie cien

Grand Prix (1 ×)
Prvé miesto (2 ×)
Druhé miesto (2 ×)
Tretie miesto (2 ×)
15 × Čestné uznanie
7. Špeciálne ustanovenia

Organizátor si vyhradzuje právo zamietnuť účasť plagátov, ktoré porota označí ako urážajúce dobré mravy alebo kultúru akéhokoľvek národa, alebo tie, ktoré nevyhovujú požiadavkám tohto prehlásenia.
Organizátor má právo vystavovať a publikovať vybrané diela na nekomerčné účely.
Autor svojim podpisom v registračnom formulári vyjadruje súhlas s podmienkami súťaže.
Všetky doručené aj ocenené plagáty budú publikované v spoločnom katalógu.
Prijaté práce sa účastníkom nevracajú, ostávajú v archíve Poster Quadrennial Bardejov.
8. Platnosť štatútu

Tento súťažný poriadok platí pre ročník 2025.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE
___________________________________________________




 

Výzva k účasti: BICeBé Bolivia 2025

Bienále Brno (SBB) zve k účasti v této soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) invites to participate in the competition/event:
Bolivijské bienále BICeBé v roce 2025 mění svou tvář. Z bienále plakátu se stalo bienále designu a plakátu Bienal de Diseño y Cartel Bolivia.
V mezinárodní soutěži zůstává BICeBé bienálem plakátu, přihlašovat lze max. 10 plakátů z let 2023-2024 v 6 kategoriích:
A kulturní plakát
B sociální plakát
C reklamní a komerční plakát
D animovaný plakát (volné téma)
E nepublikovaný návrh plakátu The Second Life Of Objects (Druhý život věcí)
F studentský plakát (18-25 let) na téma Slow Down To Move Forward (Zpomalit pro pohyb vpřed).
Deadline přihlášek: 11. 4. 2025.
Přihlášky a podrobnější info: www.bicebebolivia.com
V národní bolívijské soutěži „NODO“ lze přihlašovat  práce z oborů průmyslového a produktového designu, grafického designu a vizuálních komunikací, módy a stylu, digitálního a UX designu. (Deadline národních přihlášek: 21. 2. 2025.)

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE
__________________________________________________________

Publikace členů SBB 2026

Bienále Brno (SBB) vyzývá členy SBB ke spolupráci na publikaci | Brno Biennale (BBA) informs the SBB/BBA members about publication/book:
V roce 2026 si budeme připomínat 35. výročí vzniku SBB Sdružení Bienále Brno a téhož roku také skončí naše desetileté předplatné členství SBB v celosvětové střešní organizaci grafického designu IcoD (dříve Icograda – jejímž členem jsme v návaznosti na kontinuální členství SČVU a UVUČR takto nepřetržitě od roku 1965 – tedy v příštím roce 2025 to bude 60 let).
K roku výročí SBB iniciuje doc. Paedr. Jiří Eliška vydání nové publikace, která by měla katalogovým způsobem zahrnout aktuální členy našeho Sdružení a vyzývá k zasílání podkladů:
Představuji si knihu A4, kde bude mít každý autor dvojstranu…. foto, v pár větách profesní „sebeposudek“, vlastní výběr prací… (mám problém s kurátorskými manýrami, kdy složitě, sebestředně a komplikovaně exhibují s úvahami o tom, co chtěl umělec vyjádřit… proto bych rád váš vlastní text i ukázky prací).
I kdyby se mi nepovedlo během dvou let sehnat peníze od sponzorů či z grantů (granty jsou složité, mají nechutnou administrativu a vyúčtování…), tak vznikne knížka alespoň v interaktivním PDF… umístěná na internetu, na komunitních sítích apod.
Posílám vám pro představu, jak by to mohlo vypadat několik dvojstran… (zatím jsem čerpal informace o vás z internetu) a nabízím tuto úspornou typografickou osnovu.
Podklady zasílejte na E-mail J. Elišky, který je uvedený na stránce SBB v záložce „Členové SBB / BBA Members“.
Do roku 2026 je ale de facto jen jeden rok času, takže aby publikace byla odpovědně připravená, není to vlastně mnoho – proto neváhejte a Jirkovi se se svými příspěvky ozvěte! Na jaře 2025 by rád měl vše pohromadě. Dejme tedy termín (deadline) do 1. 4. 2025.
Několik ukázek řešení stránek:





KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

TPAM | Divadelní plakát – Arménie | Mezinárodní bienále

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition
Nové mezinárodní bienále – věnované divadelnímu plakátu – se koná v Arménii 19. 11. – 15. 12. 2024 (TPAM Theatrical Posters – Armenia, International Biennale’s Exhibition, G. Sundukyan National Academic Theatre’s foyer, Yerevan AM).
Členové mezinárodní jury Lech Majewski PL, Niklaus Troxler CH a Henning Wagenbreth DE byli pozváni na zahájení, kdy měli i své přednášky.
Uděleny byly tyto ceny: GRAND PRIX Dominika Czerniak-Chojnack PL, Best Posters Piotr Kunce PL, Erich Brechbühl CH, Honorable mentions Radoslava Boor CZ, Adán Paredes Barrera MX, Special diplomas Ye Pingping CN, Xuwei Zhang CN, Miroslaw Zdrowiski PL, Diana Kupalyan AM, Valerie Voyer FR.
Info viz https://actcultural.com/projects/tpam-2024-open-call/

TPAM ve foyer národního akademického divadla v Jerevanu
Jouri Toreev: plakát arménského bienále
Mezinárodní jury (Lech Majewski, Niklaus Troxler a Henning Wagenbreth) přebírá čestné ceny
Čestná cena člena poroty (Lecha Majeského) na vydaném katalogu výstavy
Vernisáž TPAM



KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

6th Emirates International Poster Festival / Dubai

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition
The 6th Emirates International Poster Festival (EIPF) 2024 — ‘AI Futures: Creativity Meets Technology’ (6. Mezinárodní festival plakátu v Emirátech — Budoucnost AI: Kreativita snoubená s technologií).
VIEIPF ´24 se koná od 4. 11. 2024 do 31. 12. 2024 v Cultural and Scientific Association (NADWA), Dubai UE.
Mezinárodní jury: Agnieszka Ziemiszewska, Evripides Zantides, Chang Kim Andrea Szabó, Sudhir Sharma, Thiago Lacaz, William Harald-Wong, Irwan Harnoko, Wesam Mazhar Haddad, Ryan Slone, Hajime Tsushima, Chang Fang Pang, Orhun Türker, Najat Makki 
Zájemci o účast měli možnost zaslat 1 plakát na téma akce (do 15. 9.). Z nich jury vybrala na výstavu 252 designérů a 71 studentů z 65 zemí. Z členů SBB je na výstavě a v obsáhlém katalogu, který byl vydán ke dni vernisáže, zastoupen svým plakátem jen Jan Rajlich ml.

Seznam selektovaných autorů byl zveřejněn v polovině října: https://drive.google.com/…/1Nm7WUZdSvyyvCtwrD7o…/view.

Výstavu EIPF inicioval a už 6. rokem organizuje Arafat Al-Naim, profesor American University in the Emirates (AUE). Z jeho alba na FB vybíráme několik záběrů z vernisáže 4. 11. 2024 (na snímcích je prof Al-Naim v modré košili):


Autorský plakát Jana Rajlicha ml. k akci EIPF podle populární černobílé litografie Pabla Picassa z roku 1957 si všímá hrozby nástupu AI (umělé inteligence) v umění zejména v otázce autorskoprávní („warning of the danger of copyright infringement“), nicméně je smířen s tím, že půjde o donkichotský boj s větrnými mlýny… Tento plakát tištěný ofsetem mají možnost návštěvníci vidět i na právě probíhající výstavě SBB Survivors v brněnském kině Scala:

Jan Rajlich ml.



KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zemřel Jiří Hlušička, spoluzakladatel Bienále Brno

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Čestný člen SBB PHDr. Jiří Hlušička zemřel 31. 10. 2024 v Brně ve věku 95 let. Narodil se 24. 4. 1929 v Novém Bydžově.
Byl zakladatelem Moravské galerie v Brně a jejím ředitelem od počátků – roku 1961 – do roku 1989, kdy odešel do důchodu. S Janem Rajlichem st. spoluzaložil v roce 1963 Bienále užité grafiky v Brně, jehož byl po celou dobu svého působení v MG generálním komisařem. PhDr. Jiří Hlušička byl oceněn Cenou města Brna v oboru společenské vědy za rok 2021.
Více viz tisková zpráva MG Brno níže.
Čest jeho památce!

Jiří Hlušička při udělování Ceny MB v roce 2022
Zprava Jiří Hlušička, Jan Rajlich ml. a Jan Rajlich st. na Bienále Brno 1968, fotorepro z autobiografické knihy J. Hlušičky „Ještě že mám vzpomínky“
Jiří Hlušička a Jan Rajlich ml. v Galerii na Pekařské, kolem roku 2015


Tisková zpráva MG Brno:

PhDr. Jiří Hlušička byl významným českým historikem umění, výtvarným kritikem se zaměřením na české umění 20. století, a především emeritním ředitelem Moravské galerie v Brně, který stál v roce 1961 u jejího zrodu. V čele instituce působil téměř tři dekády do roku 1989. Za jeho působení byla vybudována kvalitní sbírka obrazů a soch české moderny s mistrovskými příklady tvorby Bohumila Kubišty, Emila Filly, Josefa Šímy, Antonína Procházky, Františka Foltýna a mnoha dalších. Svými aktivitami zásadním způsobem dlouhodobě formoval kulturní klima moravské metropole. Jiří Hlušička zemřel ve čtvrtek 31. října 2024 ve věku 95 let.
Jiří Hlušička se narodil 24. dubna 1929 v Novém Bydžově. Po vyučení typografem v tiskárně v Liberci byl v roce 1947 přijat na brněnskou Vyšší školu uměleckého průmyslu, tzv. „šuřku“ na obor grafika, kde se jeho život s Brnem spojil natrvalo. Další studium následovalo na Filozofické fakultě dnešní Masarykovy univerzity, kde v roce 1957 vystudoval dějiny umění a estetiku. Počátkem roku 1959 se stal přednostou obrazárny Moravského muzea a jeho zásluhou byla v roce 1961 ustavena Moravská galerie v Brně. Během svého téměř třicetiletého působení – od zrodu galerie až po odchod do důchodu – se zapříčinil za rozkvět galerie ve všech směrech. Pod jeho vedením se rozvíjela jak sbírkotvorná, výstavní, tak i publikační činnost. Zvýšil také popularitu galerie pořádáním kulturně-naučných programů pro veřejnost včetně mládeže. Jiří Hlušička se rovněž spolu Janem Rajlichem podílel na pořádání Bienále užité grafiky Brno. Významná je také Hlušičkova odborná publikační činnost věnovaná významným osobnostem moderního umění spojených s Moravou: sochaři Vincenci Makovskému, malířům Jaroslavu Královi, Bohdanu Lacinovi, Františku Foltýnovi a mnoha dalším. V roce 2022 obdržel Hlušička Cenu města Brna za rok 2021 a stal se Čestným občanem města Brna.
Moravská galerie vděčí Jiřímu Hlušičkovi jak za svůj zrod, tak i za jeho další neúnavnou práci a odbornou péči o její renomé.
Poslední rozloučení s Jiřím Hlušičkou se bude konat v úzkém kruhu rodiny.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Identita – příběh šikovných hochů z pražské Umprum

Bienále Brno (SBB) informuje o knize | Brno Biennale (BBA) informs about book:
Název: Identita – Příběh českého grafického designu • Autor: Linda Kučerovská (ed.) a kol. • ISBN: 9788076375277 Jazyk: Česky Rok: 2024 Hmotnost: 1.80 kg Vazba: vázaná Počet stran: 520 Rozměr: 230 × 310 mm Nakladatel: Paseka, Praha


Začátkem roku 2024 odvysílala ČT na programu ČTart 7dílný dokumentární pořad Identita, o kterém bylo v anotaci uvedeno, že má zdokumentovat „fenomén českého grafického designu, jeho historii, současnost i významné osobnosti“. Už z ukázek ale bylo zřejmé, že se autoři zaměřili z velké části na grafický design pražský a to ještě pouze z okruhu jedné skupiny pedagogů a absolventů pražské Umprum. Například brněnskému Bienále s takřka 60letou tradicí bylo věnováno několik minut v posledním dílu (viz https://www.ceskatelevize.cz/porady/13917580517-identita/221562264040007/), a to nejspíš jen proto, že je v posledních 20 letech „obsadili“ právě tito umprumáci.
Podobně dopadla i kniha, která vyšla pravděpodobně i jako katalog stejnojmenné výstavy. Výstavu připravili Filip Blažek a Linda Kudrnovská a je umístěná ve 3 patrech pražských Sovových mlýnů od 12. 10. 2024 do 2. 2. 2025.
To, co je možné na projektu, TV dokumentu (a nakonec i knize) ocenit je vskutku profesionální zpracování obrazové dokumentace a střihová práce s obrazem logicky navazující na komentář, což u české filmové dokumentaristiky nebývá zvykem.
Negativem hodným zamyšlení nad vynaloženými prostředky je ovšem ten fakt, že z velké části v projektu kromě pražské Umprum nic jiného jakoby nikde v Čechách a na Moravě neexistovalo. Chybí tu řada událostí a osobností významných pro obor, ale nepracujících v Praze. Chybí tu však i ze samotné Umprum ti, co měli či mají odlišný výtvarný názor anebo se s autory „nekamarádí“… Z nám nejbližší brněnské scény postrádáme a to jen namátkou – například Lidové noviny Eduarda Miléna z 30. let, divadelní plakáty (Husa na provázku aj.) anebo první skutečné moderní grafické studio u nás – brněnské Studio Idea Petra Otradovce a Zbyňka Houšky (založené v polovině 80. let a od r. 1988 fungující oficiálně s povolením ONV), jehož některé „ikonické“ logotypy jsou k vidění dodnes.

Značky Petra Otradovce (Studio Idea) 1985-2005


Dalším nedostatekem je např. ignorance k českým a moravským středoškolským a vysokoškolským pracovištím grafického designu (samozřejmě kromě VŠUP/Umprum). Některá sice byla stručně zmíněna v TV dokumentu (a to ještě prý za to musela zaplatit), ale do knihy se nedostala…
Kniha obrazově začíná výstavním plakátem k zemské výstavě v Praze z roku 1891, který kdysi v „Poselství ulice“ Josef Kroutvor pasoval za první český (výtvarný) plakát. Přitom jenom např. Moravská galerie v Brně má ve svých sbírkách plakáty pro jubilejní výstavu konanou v budově brněnského uměleckoprůmyslového muzea o několik let dříve… 


Zahájení výstavy Identita v Praze si nenechal ujít prof. P. Noga, (v současnosti jediný univerzitní profesor grafického designu působící na Moravě) který poté oceňoval zejména to, že na výstavě je k vidění mnoho unikátních originálních artefaktů, řada z nich s podivem právě i ze sbírek brněnské Moravské galerie. 
Názory mnohých kolegů-grafiků k projektu Identita potvrdiil na svém facebooku doc. P. Beneš. Ke knize napsal: „Tak jsem si koupil knihu IDENTITA a kecal bych, kdybych tvrdil, že nejsem zklamanej. Bez jednoho roku jsem čtyřicet let grafikem, a oni si všimnou jen jednoho plakátu z listopadu 1989? Plus mě třikrát zmíněj v souvislosti s plakátem, kterej lidem nepřipomenou? Kdyby kniha měla podtitul ,Příběh českého grafického designu za prachy‘, asi bych výběr ukázek pochopil… ale grafickej design není jen to, co si u grafika někdo objedná a grafik mu to pak prodá. Spousta grafickýho designu vzniká z potřeby autora, podobně jako ,fajnový‘ umění (malba, sochy, keramika, ilustrace, volná grafika), bez nároku na honorář, bez objednávky a bez povinnosti slevit a ve finále si s klientem plácnout na nějakým kompromisu. Jenže jak to maj autoři vědět, když jejich výstupem jsou už jen kšefty? Velmi brzo zapomněli, jak ve škole malovali a experimentovali v grafický dílně, jak si o pauzách furt něco kreslili nebo jak vystavovali na Konfrontacích nebo jinejch výstavách mimo oficiální galerie… a nebo jak ty mladší měli rozmanitý portfolio k talentovkám. Jenže on i ten televizní cyklus byl v tomhle duchu: grafik je řemeslník na objednávku, a ‚zadarmo si ani grafik nenahrabe‘. Jenže on hrabe, a často s větší radostí a lepším pocitem než za ty prachy. Prostě mě to mrzí, i proto, jak z výběru cejtím, že jsem se holt ty roky nepohyboval v tý správný partě, že i tohle je součástí identity tohohle národa. Jasně, dějou se horší věci… a ano, určitě je spousta mnohem lepších než já, na který zapomněli úplně.“
K tomu doc. J. Rajlich ml.: „Se slovy kolegy nelze nesouhlasit. My samozřejmě navíc z brněnského a vlastně obecně mimopražského pohledu nemůžeme nepřehlédnout to k ostaním pohrdavé zaměření jenom na úzkou skupinu kamarádů a jejich profesorů z Umprum. To že je zmíněno mimopražské Bienále Brno, překvapuje jen do chvíle, než si uvědomíte, že je posledních 25 let notně sami využívali (až je odsoudili k zániku). V dotyčné kapitole jsou reprodukovány i tři bienálové plakáty mého otce a je jednou malou reprodukcí výstavního plakátu zastoupen i u politických plakátů. Kde jsou ale jeho ikonické plakáty divadelní (i politické jako např. Vietnam krvácí), které byly celosvětově reprodukovány? U tohoto projektu nazvaného Identita je zcela pominuta jeho klíčová role v seznamování odborné naší veřejnosti s pojmem podniková identita – vizuální styl (1973) a s vytvořením první zcela komplexní podnikové identity u nás (BVV, 1975). – Zdání objektivnosti má asi knize dodat několik příspěvků Marty Sylvestrové z MG Brno, nicméně pokud má jít opravdu o český grafický design, jeho historii a osobnosti, tak to, co zde všechno chybí, to je neodpustitelné (a vlastně nenapravitelné, neboť těžko bude v dohlednu vydána obdobně zaměřená objektivní publikace). Bohužel toto v dnešní době změti informací daného světem globální digitalizace všeho možného i nesmyslů, polopravd a lží už vlastně nikoho nezajímá, a střední a nejmladší generaci vezoucí se na vlnách komerce, bezbřehosti a hlavně ztráty orientace v souvislostech už vůbec ne. Komerce, zmíněné ,prachy‘, za celým projektem Identita nepochybně stojí, bez nich by tento pokřivený obraz českého grafického designu nevznikl.“
Doc. P. Beneš: „Je to vlastně parádní katalog Studia Najbrt a lidí kolem nebo blízko něj (stačí se podívat do jmennýho rejstříku, kde nejvíc odkazů je u týhle party), plus pár desítek dalších, aby se neřeklo. Několik jmen jsem hledal zbytečně, holt se nekámošili. Nevím, kolik řádek je věnováno TypoDesignClubu, já o něm zmínku nezahlíd, stejně jako o Sdružení Bienále Brno, což první bylo a druhý je společenství, udržující profesní kontinuitu oboru. – A aby bylo jasno: Aleše Najbrta mám fakt hodně rád, jako kamaráda i jako grafika, často jsem ho hájil proti všem, a skoro všechno od něj se mně moc líbí. To, že z projektu vychází jako nejdůležitější českej grafik, není asi ani tak jeho zásluha, jako spíš prázdnota jeho adorantů a jejich potřeba se furt k někomu odkazovat nebo se na někoho odvolávat. A byl by blbej, kdyby z toho netěžil. – A ke mně: udělal jsem několik set logotypů, z nichž dva, tři lze považovat za ikonický; několik set plakátů, z nichž pár viselo taky všude; stovky merkantilií (ty projekt úplně ignoruje) a knižních úprav a hodně grafickejch řešení výstav (ani na tenhle obor se v projektu nenašel prostor).“
Prof. P. Noga, který sám v posledních 15 letech publikoval několik knížek o grafickém designu a  plakátu, Identitu chápe „jako tzv. první vlaštovku se všemi mouchami“. Podotýká dále, že „o grafickém designu zatím u nás žádná souhrnná publikace nevyšla – až na zmíněné a rokem 1990 časově omezené ,Poselství ulice‘ Josefa Kroutvora. – Teď by měly přijít další. I když nevím, jestli přijdou,“ říká. – „A taky to vidím jako ostudu, že zatím nic podobného nenapsal žádný umělecký historik – teoretik – ani Marta Sylvestrová ani Iva Janáková ani nikdo jiný. A tak to udělala ambiciózní novinářka Linda Kudrnovská s dlouholetými zkušenostmi s vydáváním časopisů Typo a Etapes aj. Vlastně to vzniklo jako komerční produkt, když státní umělecko-vědecké instituce zaspaly. Ale ono je to i tím, že prý na projekty týkající se vědeckého bádání 20. století a novější nedostávají vědecké granty. Tak mi to řekla Iva Janáková na můj dotaz, proč UMPRUM muzeum nevydává žádné knihy o grafickém designu… – Problém je v tom chápání celého projektu Identita. Kdokoliv z laické veřejnosti to může chápat jako jediný možný výklad historie českého grafického designu – a pak je to špatně. Jenže vzhledem k neexistenci někoho, kdo by to mohl udělat jinak a fundovaněji, to bude na delší dobu jediný text s obrázky o českém grafickém designu. Na Slovensku by taky nebylo nic, kdyby neměli ,buldoka‘ Ľubomíra Longauera, který si to všechno prosadil a napsal navzdory ostatním a všemu. Ale to je úplně jiný příběh než česká Identita…“

K uvedenému do SBB přišla reakce – poznámky – ještě od dalšího grafika a dlouholetého univerzitního pedagoga grafického designu doc. J. Elišky: Linda Kučerovská a další….. IDENTITA / Příběh (pouze některého) českého grafického designu – Tolik práce a základní myšlenková konstrukce… určující idea… nejasná. – Otázka. Cílová skupina je kdo? – Je to kniha… komerčního zaměření, odborná publikace, doktorandská práce, firemní katalog? – Nejvíc se to blíží memoárům kluků, „co spolu chodí“… A paní, která to zeditovala, pustila do světa tiskový výstup se spoustu nepřesností, neúplných dat, selektovaných informací, plnou nadšeneckého zápalu, ale… je to obsahový polotovar. (Mohla požádat o komentář nebo radu, nebo se jen zeptat, co s tou hromadou informací udělat) teoretiků, historiků, odborníků na vizuální komunikaci (Tomáše Fassatiho), nebo třeba Lumíra Kajnara. Ten ví určitě o grafickém designu víc, než autorka a její tým grafických designérů. A žije v Praze, takže komunikace s ním by byla rychlá a snad i snadná. – Problém této „knihy“ je v tom, jak budou ti, kteří se o GD zajímají, vnímat její obsah. Logicky mohou předpokládat, že je to kvalitní, korektní a objektivní text, „obraz“ oboru. No. Není. Je to informačně neúplná, neobjektivní tiskovina… (Mám rád metafory. Identita je stejně informačně hodnotná, jako kdyby student dějin umění bádal o sochách na Karlově mostě, ale jenom po pravé straně.)

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Joseph Binder Award 2024

Bienále Brno (SBB) zve k účasti v soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) invites to participate in the competition/event
Kolegové z rakouské asociace GDA (Graphic Design Austria) zvou naše členy pravidelně každé 2 roky k účasti v tradiční bienální soutěži Joseph Binder Award 2024. Vyhlášena je ve 14 kategoriích grafického designu (vizuální styl, komunikační design, informační design, písmo, plakát, redakční grafika, obalový design, interface design, social media design) a ilustrace (knižní ilustrace, ilustrace periodik, komerční ilustrace, animovaná ilustrace, ilustrace pro různé další užití…)  a ve 3 kategoriích speciálních.
Termín pro zaslání prací nyní organizátoři prodloužili o 3 týdny až do 18. 11. 2024, 11:59 PM (GMT+1)!!! (No nedivme se  – účast je zpoplatněna docela „mastně“: za první přihlášenou práci je nutno zaplatit 105 Euro, členové 59 Euro, studenti 41 Euro, každá další přihlášená práce stojí cca 2/3 uvedené částky.)
Slavnostní vyhlášení vítězů s následujícím sympoziem bude 27. 3. 2025, otevření výstavy 28. 3. 2025.
Další podrobnosti, podmínky a přihlášky a online registrace najdete na
: jba24.submit.to/register
Joseph Binder Award má Instagram a Facebook (#JBA2024)
JBA website : josephbinderaward.com

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

18a Bienal Internacional del Cartel en México

Bienále Brno (SBB) informuje o soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) informs about the competition/event
18. mezinárodní bienále plakátu v Mexiku (La Bienal Internacional del Cartel en México) bylo zahájeno 29. 10. 2024 v Muzeu Franz Mayer v Ciudad de México MX. Zakladatelem, hlavním organizátorem a ředitelem Bienále je čestný člen SBB grafik Xavier Bermúdez. V několika dnech před zahájením již tradičně probíhají přednášky, workshopy a různé doporovodné výstavy (Festival Ecos Creativos).
V letošním ročníku přišlo do Mexika ??? plakátů z ??? zemí, do finále se na výstavu kvalifikovalo 400 plakátů.
Výsledky výběru byly publikovány 30. 8. 2024.
Výstava 18BICM je otevřena v Ciudad de México až do začátku února 2025: Museo Franz Mayer, Ciudad de México MX, 28. 10. 2024 – 15. 2. 2025

Ceny – kategorie A kulturní plakát:
1. c. MARCIN WŁADYKA PL 19th International Fryderyk Chopin Piano Competition, 2. c. STEFAN MIJIC CS Intime Jazz Fest, 3. c. RADOSLAVA BOOR BG Don Juan returns from war, čestná uznání KARI PIPPO FI Woman, Life, Freedom, JUSTYNA JĘDRYSEK PL Ordinary Meal
– kategorie B plakáty k ochraně planety:
1. c. LEX DREWINSKI DE Acrobat, 2. c. ZHANG SIWEN ZHANG CN Symbiosis, 3. c. MAURICIO MURATALLA MX Keep your pet friendly, čestné uznání MARIO FUENTES EC Light of hope
– kategorie C děti a mládež:
1. c. LONNIE RUIZ NC Derecho a vivir en paz, 2. c. CHRISTOPH STETTLER CH Handle with care, 3. c. JATIN GOHIL IN World day against child labour
– kategorie D ekonomie a udržitelnost
1. c. REGINA ROJAS LECANDA MX La suerte nos da un punto de partida, la sostenibilidad nos lleva hacia la meta.

Více info viz https://bienalcartel.org/      


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Survivors: Z vernisáže ve foyer kina Scala Brno

Bienále Brno (SBB) informuje a zve na výstavu | Brno Biennale (BBA) informs and invites to exhibition:
Survivors, plakáty členů SBB / 82. výstava cyklu Brno – hlavní město grafického designu, kterou pořádají SBB / Sdružení Bienále Brno, Galerie Terryho ponožky / Terry Posters Praha a  Univerzitní kino Scala Brno, byla zahájena vernisáží vpodvečer v sobotu 19. 10. 2024.
Výstavu uvedl předseda SBB Jan Rajlich, který představil 11 přítomných autorů plakátů (z 15 vystavujících), a dále promluvil místopředseda Karel Aubrecht (viz text jeho projevu na závěr této zprávy). Na klávesy zahrála filmové a relaxační melodie Terezie Nečasová za technické podpory svého bratra a svého manžela. K občerstvení bylo poskytnuto několik litrů rulandského šedého a modrého portugalu a již tradiční srdíčka napečená Ani Borovcovou.
Výstava je stejně jako Bar Scala otevřena denně až do 31. 12. 2024 od 14.00 do 24.00 h.
Fotoreportáž z vernisáže  19. 10. 2024 / fotografovali Pavel Beneš, Vlasta Brímová, Jan Mikolášek, Alena a Jan Rajlichovi a Václav Zima:






Text akad. mal. Karla Aubrechta:
Vážené a milé kolegyně, kolegové, přátelé, hosté a vůbec všichni sešlí – se zde!
Delší dobu nebylo jisté, zda se zde ještě nějaká výstava uskuteční a zda tyto prostory budou dosud přístupné a fungující. Mluvívá se o havarijním stavu, potřebě generální rekonstrukce a podobně. Brňané o tom asi vědí víc, ale název dnes zahajované výstavy Survivors–Přeživší nám dává naději, ba víru, že dnes ještě nic, odnikud a na nikoho nespadne…
mnozí občas problém řeší
jak nepřijít o přístřeší
já teď na jeden se vrh’
jak vytrnout z paty trh
Plakát jako jedno z nejstarších propagačních médií také zatím přežívá. Pravda, až na čestné výjimky se překvapivě – právě v kulturní sféře, například plakátu divadelním a filmovém – u nás stal nudnou přehlídkou více, či méně populárních tváří, a většinou má málo společného s obsahem nabízeného. Proto se Ti, které stále baví výtvarné pojednání velkého formátu papíru, uchylují stále častěji k plakátu autorskému. Takové plakáty buď vyjadřují jednoznačný postoj a názor autora, anebo kladou mnohé otázky…
mám ve zvyku se často ptát
nejčastěji sám sebe
to však bývají otázky
jak blesk z čistého nebe
a tak mne tuhle napadlo
kdy sluší se říci Ámen
padne-li kosa na kámen
či padne-li na kosa kámen?
K tomu, aby se takovéhle výstavy mohly konat, nestačí pouze dostatečný počet lidí, kteří mají to štěstí, že je toto řemeslo většinu života živí, nestačí ani pouhá znalost řemesla, které se někdy přizpůsobuje překotně se vyvíjejícím technologickým možnostem, (což je nakonec vidět i na některých zde vystavených plakátech), i když ve svém základu (to řemeslo) zůstává pořád stejné – Ale je k tomu zapotřebí i jistá dávka kolektivního a kolegiálního štěstí…
Zlatovláska měla štěstí
chytla si i s Jiříkem
svoji zlatou rybku
bylo by to pohádkové
nemíti to chybku
zlatá rybka totiž kdysi
spolkla zlatou mušku
poznat svoji Zlatovlásku
dá teď sakra fušku
a tak všichni tančíme
domorodé tance
jednou pro kus zábavy
jindy pro kus žvance
Ale abych podobně jako Jiřík ve výše zmíněné Zlatovlásce nepřelil svými průpovídkami pohár vaší trpělivosti, už jen čtyři krátké řádky…
pro někoho žádný problém
pro někoho velký dost
smířit se svou pomalostí
vlastní netrpělivost
(Pro Brno_Scala_19. 10. 2024)

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE
_____________________________________________________