Archiv rubriky: Z ČR a SR | Czechia and Slovakia

Andrej Haščák: A posteriori

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition:

Dovoľujem si Vás pozvať na autorskú výstavu pod názvom „Andrej Haščák: A posteriori“, ktorá predstaví výber plagátov vytvorených v období od roku 2010 až po súčasnosť. 
Vernisáž sa uskutoční 18. 4. 2024 (štvrtok) o 17.00 h v priestoroch Východoslovenského múzea v Košiciach – Historická účelová budova, Námestie maratónu mieru 2, Košice, SK. Výstava potrvá do 29. 5. 2024. Kurátor výstavy: Jan Rajlich ml. 
Ďalšie informácie: https://www.vsmuzeum.sk/andrej-hascak-a-posteriori/ 

Text k vernisáži:

Plakátové proudy Andreje Haščáka
Do Košic jsem se poprvé dostal v srpnu 1978 se dvěma kamarády a svým strýcem Václavem Rajlichem. Přijeli jsme tam z Brna přes noc tehdejším ikonickým lehátkovým spojem, popili trochu Kassavaru u potůčku protékajícího centrem města a vydali se až na konečnou MHD k výběžkům Slovenského rudohoří, po kterém jsme podnikli několikadenní „čundr“. Tehdy už dva roky pobýval na tomto světě v Košicích i Andrej Haščák. O sobě jsme samozřejmě nevěděli ani náhodou a to ještě dost dlouho…
Trvalo pár desítek let, než jsme se poznali. Nejdříve jsem se začátkem 90. let 20. století setkal a spřátelil s mým vrstevníkem Jozefem Haščákem, otcem Andreje, a až někdy na přelomu tisíciletí i s mladým Andrejem. Několikrát jsme se pak potkali v Košicích a v Brně v rámci spolupráce našich škol – univerzitních pracovišť designu, párkrát i na Trienále plakátu v Trnavě a často pak zejména na Ekoplagátu v Žilině. V posledních 15 letech pak Andrej s manželkou Valentinou obětavě přijížděl i na Valné hromady našeho Sdružení Bienále Brno, jehož se stal členem.
Aktuální výstavu Andrej Haščák trefně nazval „A posteriori“ (opak „a priori“), jako své ohlédnutí, jako představení výsledku nabytých plakátových zkušeností. Plakáty se autor intenzivně zabývá 20 let. Z dosud jím vytvořených zhruba 150 plakátů je vystaven výběr padesáti afiší. Z velké části jde o plakáty vytvořené ne na zakázku, ale jako autorská díla pro různé mezinárodní plakátové akce kulturního a sociálního charakteru.
Vliv otce na Andrejovu výtvarnou grafickou tvorbu byl v počátcích pochopitelný – v expresivní kresbě, ve výtvarné zkratce, v procítěné kompozici listu. K nabytým dovednostem kreslířským a malířským se postupně přidává i smysl pro zjednodušenou symboliku, znakovost, a během dalších let i schopnost ovládnout nové možnosti počítačové vizualizace, kterou se nechává unést v plakátové tvorbě do dnes již pro něho typických prostorových mnohobarevně traktovaných struktur, objektů a písmových labyrintů.
Andrejova plakátová tvorba je mi sympatická i obdobnou rovinou přístupu ke grafickému designu, tak jak o něj celoživotně usiluji i já sám – to jest přístup autorský, typický pro středoevropskou výtvarnou grafickou kulturu, kdy nezanedbatelné vedle vlastního obsahového poselství plakátu jsou postuláty umělecké, výtvarné, estetické – v Andrejově případě dané bohatou barevností, překvapivou neobvyklostí, tedy originalitou zmíněných struktur a invenční prací, často i hrou s písmem, které je v dvojrozměrné ploše plakátu nezřídka modelované do prazvláštních, mnohdy až tajemných prostorových uskupení.
Ve výběru na výstavu „A posteriori“ je zastoupeno několik plakátů, které své poselství přinášejí v jednoduché čisté grafické znakové formě (From Great Earthquake To Re-Creation, 2011; Stop Deforestation, 2013; Teras Gauda, 2015; Remember Shigeo Fukuda, 2016; Othello, 2016; Freedom of Speech, 2018; JR100, 2019; Love and Peace, 2022…), i plakátů, kde lze cítit Andrejův malířský expresivní naturel (No Trust No Vote, 2016; Egolution, 2016; One Korea, 2018; Unpredictability, 2022…). Daly by se vystopovat i různé další přístupy autora často efektivně a vtipně reflektující tematiku plakátu (Sonia Delaunay 130, 2015; Play, 2018; Bauhaus 100, 2019; We Love Peace, 2022…), ale i stroze konceptuální řešení několika plakátů (The Pianist, 2010; Corruption, 2012; Freedom Means Choice, 2014; Improve the City, 2015; Sleepers, 2017) nebo v poslední době i určité odezvy stylu art deco (Can AI Care, 2023; Women Unite, 2023). Většina vybraných plakátů však dokládá výše zmíněný postup počítačového modelování námětu včetně typografie do originálních mnohobarevných prostorových seskupení (např. Faces of Jazz, 2017; Keyword for Review, 2017; Rolling Design 30, 2021; Absurd, 2021; Jazz is Saxy, 2021; Colorful Quzhou, 2022; Tolerance, 2022…). Divák si určitě vybere ten svůj – pokud se mu nezatočí hlava…
Andrejovu tvorbu, tak jak jsem ji za uplynulé čtvrtstoletí vnímal, bych mohl přirovnat k řečišti, kdy z jednotlivých rozličných tu zurčících, tu poklidných praménků se slévá a stále kypí a mohutní proud jeho výtvarné tvorby, nabírá nové a nové přítoky a momentálně je někde ve stadiu mohutného jednolitého veletoku jen s občasným možná vymíláním nepoddajných břehů do nových zátočin, toku, který nezměněnou a nezměrnou silou plyne dál a dál, razí si svou cestu do budoucnosti, kamsi do neznáma, kde tušíme jeho ústí či vyvrcholení, což je pochopitelně stále kdesi hodně daleko, daleko v nedohlednu, vždyť tvůrce je stále mladý a v plném tvůrčím nasazení.
Na závěr svého krátkého příspěvku o plakátových proudech Andreje Haščáka mi nedá se nezmínit i o vystavování plakátu a o jeho aktivitách v našem SBB – Sdružení Bienále Brno. Podílí se na spolkových výstavních projektech na Moravě i v Čechách a je zván do různých mezinárodních plakátových akcí v zahraničí, kde SBB reprezentuje i v mezinárodních porotách. Andrej Haščák si je vědom významu vystavování plakátu: Aktívna účasť na medzinárodných výstavách a súťažiach obohacuje grafického dizajnéra o nové obzory, dopĺňa jeho všeobecný prehľad, poskytuje pohľad na fungovanie dizajnu vo svete. Súťaže a výstavy podnecujú rozvíjanie kritického myslenia a názorového formovania, ktoré je kľúčové najmä pri umeleckom vzdelávaní mladých grafických dizajnérov…
Kvituji s potěšením, že Andrej vstoupil do vod uměleckého plakátu a stal se v posledních letech jedním z jeho hlavních protagonistů na Slovensku. Ať ho tedy proudy jeho plakátového veletoku dál vedou rozličnými krajinami světa, který se tak může stále těšit na jeho další nápady v plakátové kreativitě.
Jan Rajlich ml., 2024

The 23rd Graphic Design Biennale Hungary, Bekescsaba, 2022, jeden z vystavených tří plakátů Andreje Haščákka
Andrej Haščák SK
Andrej Haščák: Ouzhou, plagát
Plakát Andreje Haščáka
Vystavený plakát Andreje Haščáka
“Harmonious Co-Existence”, plakát Andreje Haščáka
Plagát Andreja Haščáka Stop Deforestation
Andrej Haščák SK
Plakát Andreje Haščáka

 

 

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zemřel grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Bohužel oznamujeme smutnou zprávu z Českých Budějovic, že v pátek 23. 2. 2024 zemřel ve věku 76 let grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (nar. 6. 7. 1947), majitel Galerie Hrozen v Českých Budějovicích. Členem Sdružení Bienále Brno byl od  r. 1996. 
S Václavem Johanusem se rodina a veřejnost naposledy rozloučí v pondělí  4. 3. 2024 ve 13.00 hodin v českobudějovickém krematoriu.
Čest jeho památce!
Níže uvádíme v plném znění tiskovou zprávu a ukázky z tvorby Václava Johanuse z archivu autora, tak jak nám je poskytla Hana Bumbová z Galerie Hrozen, partnerka autora.
Česká výtvarná scéna ztratila grafika originálního rukopisu, významného ilustrátora a karikaturistu Václava Johanuse              Českobudějovický grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (6. 7. 1947–23. 2. 2024) se ve své profesionální výtvarné činnosti věnoval grafice, typografii, knižní a novinové ilustraci, koláži a kreslenému humoru. Na českou výtvarnou scénu vstoupil razantně v oblasti kresleného humoru ve druhé polovině 60. let s originální přísně geometrickou černou kresbou, tvarem inspirovanou lidovým folklorem. Z té doby jej čtenáři znají například z ilustrací zadních stránek Mladého světa, z Dikobrazu, Stadiónu, Domova a dalších tiskovin.

Význačným mezníkem v profesní dráze autora byla v 70. letech pravidelná účast na pracovních setkáních karikaturistů v Jihočeských papírnách ve Větřní u Českého Krumlova, jejichž zrod Václav Johanus inicioval.  V přátelské a tvůrčí atmosféře se tu setkávaly přední osobnosti českého kresleného humoru – Jiránek, Barták, Daniel, Hrubý, Juřena, Kerles, Renčín, Johanus, Slíva, Šalamoun, Zábranský. Následně se tito autoři potkávali v redakcích a na stránkách českých novin, časopisů nebo humoristických příloh více než pětačtyřicet let.
Kreslený humor a novinová kresba jako výtvarně úsporná glosa aktuálních témat byla autorovou celoživotní srdeční záležitostí. Postupně vytvořil stovky ilustrací a kresleného humoru, které se objevovaly v desítkách dalších časopisů a novin (mj. Světová literatura, Student, Telegraf, Reportér, Květy, Věda a technika mládeži a další).
Výzvou v porevolučních 90. letech byla spolupráce s odborně zaměřenými tiskovinami jako Hospodářské noviny, Ekonom, Bankovnictví nebo Právní rádce, kde mohl autor glosovat na malém prostoru nová témata: „Do světa paragrafů a čísel se snažím přinést trochu poezie a úsměv a odlehčit tak věcnosti tématu,“doplnil.  S Učitelskými novinami a Deníky Bohemia, původně Jihočeskou pravdou, kde ostatně v roce 1965 byla otištěna poprvé autorova kresba, výtvarně spolupracoval více než 50 let.
Od poloviny 70. let se Václav Johanus věnoval také grafice a rozměrnějším formátům temper.
I do těchto uměleckých disciplín přenesl zjednodušenou až strohou formu, poetiku a humor. Mimořádný respekt získávaly především vícebarevné – v začátcích až dvacetibarevné – serigrafie.  Vznikaly ve spolupráci s profesionálními grafickými tiskaři a v autorově pojetí vynikají absolutně přesným soutiskem plných barevných ploch. Naproti tomu tempera, případně akryl ve volné tvorbě a v ilustraci umožňovaly docilovat jemnějších detailů a odstínů.
Nezastupitelné místo měla tvorba zaměřená na dětské publikum, od nejstarších ilustrací např. pro Sluníčko, Ohníček nebo Pionýr, přes leporela, pexesa, omalovánky po trojrozměrné objekty. Ve spolupráci s architekty se V. Johanus podílel na výtvarném řešení několika školek a nemocničních pavilonů. S Československou televizí výtvarně spolupracoval na seriálu pro mateřské školy. Svými obrázky opatřil více než 40 knih různého zaměření pro dospělé i dětské čtenáře.
V oblasti užité grafiky vytvářel firemní tiskoviny, logotypy, grafické listy, příležitostné tisky, plakáty, stolní a nástěnné kalendáře apod., včetně grafické úpravy a typografie. Z významnějších připomeňme realizace např. pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Českou pojišťovnu, ČEZ, Koh-i-noor Hardtmuth, Edikt, stavby silnic a železnic, Jihočeskou energetiku a další. 
K respektovaným grafickým počinům posledních let přibyly dva výraznější: v roce 2017 byl autor přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde techniku serigrafie (sítotisk).  O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.
Posledními realizovanými výstavami byly Procházky krajinou – originály a grafika v Městské knihovně v Písku (2021) a Mýma očima – originály a grafika v českobudějovické oční klinice Lexum (2022).
Veškerou uměleckou tvorbu V. Johanuse charakterizuje nezaměnitelný rukopis postavený na grafickém základě, zjednodušená až strohá výtvarná forma, humorná zkratka nebo metafora, poetická nadsázka, smysl pro pointu a do precizního detailu dovedené zpracování.  Jeho díla jsou výtvarně čistá a srozumitelná.
Poetika jižních Čech zůstávala hlavním inspiračním zdrojem autora. Náměty čerpal také z oblastí, které měl rád; bylo to především výtvarné umění, literatura, vážná a jazzová muzika, sport, zážitky z krajiny, rybaření, voda … A jakkoli dokázal být i neúprosným kritikem a trefným glosátorem, natolik se v jeho díle zrcadlí vlídné porozumění a poezie všedních dní. Jeho práce zůstaly oproštěny od módnosti a okázalých gest.
Od roku 1965 Václav Johanus uspořádal přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Bělehrad, Havana, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, Šen-čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky Brno.   
Jeho dílo je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty získal ocenění. Je členem profesního Sdružení Bienále Brno.
Osobnost Václava Johanuse je neoddělitelně spjata s českobudějovickou Galerií Hrozen, kterou v roce 1998 založil a více než dvacet let vedl. Galerie se zaměřovala na grafiku, typografii, ilustraci a kreslený humor. Díky uměleckému renomé a osobním kontaktům přivedl Václav Johanus na jih Čech řadu špičkových tuzemských a zahraničních umělců, kteří se zde představili v rámci více než stovky samostatných a tematicky zaměřených výstav. Nezanedbatelný prostor dostávali také významní jihočeští autoři.
Poslední rozloučení s grafikem Václavem Johanusem se bude konat v pondělí 4. března 2024 v Českých Budějovicích. 
Mgr. Hana Bumbová  Galerie Hrozen, 24.2.2024 

 

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Cena města Brna Janě Čipákové

Bienále Brno (SBB) informuje | Brno Biennale (BBA) informs
Dlouholetá (od r. 1992) členka SBB Mgr. Jana Čipáková byla oceněna Cenou města Brna v oboru žurnalistika a publicistka za rok 2023. 
Ceny města Brna byly předány 13 osobnostem v různých oblastech jako architektura, hudba, sport, vědy atd. na Nové radnici v Brně 30. 1. 2024.
Jana Čipáková se narodila 16. 4. 1941 v Brně, vystudovala brněnskou filozofickou fakultu – obor český jazyk a dějepis – a jako redaktorka začala pracovat v roce 1966 v brněnském rozhlase po drátě, kam se po období normalizace vrátila a do důchodu odešla v roce 2002, kdy rozhlas po drátě skončil. V 80. a 90. letech pracovala v Moravské galerii v Brně, kde se dostala i k organizaci Bienále Brno. Pro město Brno zpracovala medailonky 205 významných brněnských osobností. Vedle toho se celý život  věnovala folkloru.

Fotoreportáž ze slavnostního udílení cen ve Sněmovním sále brněnské Nové radnice pod nástropní freskou s andílky od Daniela Grana pořídil Jan Rajlich. Na hromadném snímku všech 13 oceněných stojí laurátka CMB Jana Čipáková hned po pravici rudé primátorky Vaňkové:


Jana Čipáková
v Paměti národa v rámci projektu Příběhy 20. století zde: https://www.pametnaroda.cz/cs/cipakova-jana-20160308-0
Více info o Cenách MB viz web města Brna.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Jiří Eliška: Vizuální komunikace / grafický design / Proměny_vývoj_kulturní kontext

Bienále Brno (SBB) informuje opublikaci | Brno Biennale (BBA) informs about publication/book:
Doc. Paedr. Jiří Eliška připravil pro vydání v listopadu 2023 svoji novou publikaci Vizuální komunikace / grafický design / Proměny_vývoj_kulturní kontext, která stručnou takřka slovníkovou formou shrnuje vše podstatné, co stálo od počátků vizuální komunikace po dnešek podle autora k zaznamenání. Publikací si, jak říká, „udělal radost“. Brožuru formátu A4 o 124 stranách vydala jako neprodejný tisk Nadace Universitas v Brně, ISBN 978-80-908838-5-7. Sazbu, graficku i typografickou úpravu si autor připravil sám.
Publikace je určena, jak je uvedeno na obálce: pro ty, které živí reklama – pro ty, kteří o GD rozhodují – pro ty, kteří vizualizují infomace
pro ty, které čeká maturita z GD – pro ty, které čeká státní zkouška z GD.
Na obrázcích níže několik ukázek z knížky: obálka s ilustrací autora a příklady několika dvoustránek včetně těch, kam v textu i obrazově zařadil i některé své kolegy – brněnské členy SBB (F. Borovec, V. Houf, B. Mysliveček, J. Rajlich ml...):

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Podzimní setkání řídícího výboru SBB

Bienále Brno (SBB) informuje | Brno Biennale (BBA) informs:
Na setkání ŘV SBB 30. 11. 2023 na Zelném trhu a v Hospůdce U Bosé nohy v Brně se nás dostavilo šest Vlasta Brímová, Jiří Eliška, Václav Houf, Dagmar Kučerová-Lanatová, Pavel Noga, Jan Rajlich a jako host Alena Rajlichová…
O čem jsme mluvili?     
Že v roce 2024 budeme pokračovat ve webu SBB, kam každý člen SBB může dávat zprávy, ale ročenku SBB 2023/2024 plánujeme už jen v pdf, neb o tiskovou formu je malý zájem.
Že v dubnu navštívíme Košice a vernisáž Andreje Haščáka „A posteriori“ (18. 4. 2024) ve Východoslovenském múzeu.
Že v květnu 2024 budeme opět vystavovat 24 plakátů v brněnské Scale a vernisáž naplánujeme ve spojitosti s BMN 2024 (předpoklad sobota 25. 5. 2024), měla by to být výstava nových plakátů členů SBB za poslední 2 roky event. z archivu… Jiří Eliška navrhl její název: „Přeživší – Survivors“.
Že doporučujeme jako odborný garant vydání monografie Dušana Junka JUNEK – DESIGN:FOR:UM, kterou má v roce 2024 vydat Slovenské centrum dizajnu a VEDA – Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied.
Že Pavel Noga se začátkem prosince stane prvním profesorem grafického designu na Moravě (původem brněnský P. Babák se nepočítá, neb už je 30 let Pražákem)
Že by byla možnost vystavování pro SBB v Praze v pasáži U Nováků – Jaroslav Pejčoch a Jan Rajlich jednali 6. 11. s provozovatelem 3KinoFest (jeho zájem), výstavu by pak zajistila „Pražská sekce SBB“, výborné výstavní místo je i věž v Novém Jíčíně, což doporučují a poptají se Václav Houf a Pavel Noga
Že je vypsána mezinárodní akci protiválečného plakátu „STOP WAR“, na kterou získal kontakt Václav Houf (podmínky k účasti dáváme na web jako zvláštní zprávu) 
Že 4minutová animace 4 žákyň z devítiletky v Brně-Slatině o Janu Rajlichovi ml. v programu Post bellum / Pamět národa, získala nedávno 1. cenu za animaci v soutěží filmový Kraťas DDMJM, pro zájemce o zhlédnutí zde link: https://www.pribehynasichsousedu.cz/jizni-morava/jizni-morava-2022-2023/rajlich-jan-ml/
Že Jiří Eliška všem dělá radost vydáním publikace „Vizuální komunikace, grafický design (proměny_vývoj_kulturní kontexty)“; autor předal po výtisku přítomným (o publikaci podáme v příštích dnech ještě podrobnější zprávu)
Že Vlasta Brímová opět nezklamala a všem přítomným předala vlastní výrobek z Bílovic – zavařený dřišťál, coby životabudič do příštích dnů (a to v pytlících s přiléhavým textem: Das Leben ist schön – Schön ist, wenn die kleinen Dinge das Größte sind). 
A jinak jsme popili Březňáka, Zlosina a krušovického Bohéma a nějaké vínko a pojedli například marinovaná žebírka, grilovaný hermelín či kung-pao… Pohoda!

Fotografovali V. Brímová a J. Rajlich

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

DvojKA Aubrecht Kubín po šesté / Červená

Bienále Brno (SBB) informuje o publikaci | Brno Biennale (BBA) informs about publication:
Petr Kubín a Karel Aubrecht, členové ŘV SBB, připravili po roce šestý svazek svých katalogů DvojKA, vydávaných v edici Galerie Dvojka s ISBN vydavatelství SBB. Tentokrát má brožurka název Červená (12 stran 150 x 150 mm) a na příště slibují Zátiší…  

Předchozích pět katalogů DvojKA máme na stránkách SBB v digitální podobě v záložce Publikace:
č. 5 Akt, 2016-2022 http://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2023/01/Aubrecht-Kubin-galerie-2_5_Akt.pdf
č. 4 Muzika, 2012 http://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2023/01/Aubrecht-Kubin-galerie-2_4_Muzika.pdf 
č. 3 Litera, 2010 http://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2014/05/galerie_dvojKA_3-litera_katalog.pdf
č. 2 Portrét, 2010 http://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2014/05/galerie_dvojKA_2-portret_katalog.pdf
č. 1 Logo , 2010 http://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2014/05/galerie_dvojKA_1-logo_katalog.pdf  

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Plakáty Vizionáři / Visionaries na 3Kino FilmFestu 2023 v Praze

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition:
Výstava studentských plakátů na téma „Vizionáři / Visionaries“ bude ke zhlédnutí v rámci 10. ročníku mezinárodního festivalu středoevropského filmu 3Kino FilmFest v Praze, 6.–11. 11. 2023 . Info o festivalu: https://www.3kino.cz/visionaries-vernisaz-mezinarodni-vystavy-plakatu/
Vernisáž v pondělí 6. 11. 2023 v 16 h v Pasáži U Nováků, Vodičkova 30, Praha 1.
Vystaveno bude kolem 40 plakátů „Vizionáři / Visionaries“ od studentů Pracowni Plakatu i Grafiki Wydawniczej na Wydziale Grafiki w Akademii Sztuk Pięknych w Warszawie (pedagogové Lech Majewski a Justyna Czerniakowska), z Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni (Karel Míšek, František Steker, Jakub Konupka) a z Odboru průmyslového designu Ústavu konstruování Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně (Jan Rajlich).

Některé z plakátů brněnských studentů:

Záběry z instalované výstavy a z vernisáže 6. 11. 2023:

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Pavel Noga v Karviné

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě / Brno Biennale (BBA) informs on exhibition:
Výstava plakátů člena SBB a vedoucího grafického ateliéru na UTB Zlín doc. Pavla Nogy bude zahájena v úterý 21. 11. 2023 v 17.00 v Karviné-Fryštátu.
Pavel Noga / Plakáty – Galerie města Karviné, Masarykovo nám. 34/17, Karviná-Fryštát. Otevřeno od 22. 11. 2023 do 14. 1. 2024 / po-pá 8.00-11.30 12.00-18.00 so-ne 9.00-13.00
Podrobnosti doplníme do této zprávy, jakmile budou známy.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Ceny 16. Ekoplagátu Žilina ’23

Bienále Brno (SBB) informuje o soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) informs about the competition/event:
Dňa 27. septembra 2023 zasadala v Považskej galérii umenia medzinárodná porota pre 16.ročník trienále EKOPLAGÁT ´23 (Mgr. Dana Doricová– kurátorka trienále, historik umenia, RNDr. Ján Kadlečík – zástupca Karpatskej iniciatívy pre mokrade (CWI), Ing. Lucia Sibilová (SR) – Správa Národného parku Malá Fatra, Mgr. Mira Sikorová – Putišová (SR) – riaditeľka Považskej galéria umenia v Žiline, doc. Pavel Choma (SR) – grafický dizajnér, Mgr. Václav Houf (CZ) – grafik, Ilustrátor, maliar, prof. Wladyslaw Pluta (PL) – grafik, dizajnér) a rozhodla udeliť nasledovné ceny:
GRAND PRIX EKOPLAGÁT ´23  Tamara KOVAĽOVÁ, SK za plagát: Game over?, 2023 (za nový pohľad na zodpovednosť človeka voči celej prírode i sebe samému).
1. CENA EKOPLAGÁT ´23 Victor Manuel SANTOS GALLY, MX, za plagát: Water business, 2023 (za originálne vyjadrenie metafory od štedrosti prírody k ľudskej chamtivosti).
2. CENA EKOPLAGÁT ´23 Damian KŁACZKIEWICZ, PL, za plagát: Smoke Return, 2020 (za jednoznačné vyjadrenie bez slov , že všetko sa nám raz vráti).
3. CENA EKOPLAGÁT ´23 Yutian PENG, CN, za kolekciu plagátov: Fading tears 1,2,3, 2022 (za emotívne vyjadrenie straty životného prostredia zvierat).
ČESTNÁ UZNANIA POROTY
Kristina POLENDER, CS, za plagát: Smells like pollution, 2021 (za použitie vizuálneho paradoxu, ktorý nie je viditeľný hneď na prvý pohľad).
Gao XINDI, CN, za plagát: Metallic pollution, 2023 (za  vyjadrenie absurdnej situácie pomocou priestorovej a fotografickej kompozície
Lex DREWINSKI, PL/DE, za účasť na EKOPLAGÁT ´23 plagátmi: Untitled 1, 2022, New Energy 1, 2022, Beauty & The Best, 2022, Without Title 1, 2023 (za dokonalé ironické metafory väčšiny problémov súčasného sveta v celej jeho tvorbe).
CENY SPOLUORGANIZÁTOROV A PARTNEROV:
ČESTNÉ UZNANIE MINISTRA ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA SR a ČESTNÉ UZNANIE GENERÁLNEHO RIADITEĽA ŠTÁTNEJ OCHRANY PRÍRODY SR Filip IGLAI, SK, za plagát: Finding Home, 2023
ČESTNÉ UZNANIE MINISTRA ZAHRANIČNÝCH VECÍ A EURÓPSKYCH ZÁLEŽITOSTÍ SR Sara SERAJ FARDNEJAD, IR, za plagát: Pray for the Earth, 2023
CENA KARPATSKEJ INICIATÍVY PRE MOKRADE Peter DLHOPOLČEK, SK, za sériu 3 plagátov: Climate Crisis 1-3, 2023.

16.ročník EKOPLAGÁT´23 bol zahájený 28. 9. 2023 a je vystavený do 11. 11. 2023 v Považskej galérii umenia v Žiline SK.

PRODLOUŽENO O TÝDEN DO 18. 11. 2023!

Na webe EKOPLAGÁTu a Národného parku Malá Fatra sú zverejnené výsledky hlasovania medzinárodnej poroty vrámci 16. ročníka EKOPLAGÁT´23: https://www.ekoplagat.sk/vysledky-16-rocnika-trienale-ekoplagat-23/; https://www.npmalafatra.sk/vysledky-16-rocnika-trienale-ekoplagat-23/ a takisto článok súvisiaci s hlasovaním o „Plagát verejnosti“: https://www.npmalafatra.sk/hlasovanie-o-plagat-verejnosti-ekoplagat-23/
Kontakt: Správa Národného parku Malá Fatra so sídlom vo Varíne, Hrnčiarska 197, 013 03 Varín, SK, e-mail: ev.npmalafatra@gmail.com; https://www.ekoplagat.sk/aktualny-rocnik/


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE