Světový den grafiky (grafického designu)
Řešit problémy spojení mezi lidmi, tedy vzájemné mezilidské komunikace, patří nepochybně k nejzávažnějším úkolům dneška. Mnoho nedostatků rozporuplného dnešního světa, mnoho jeho nedorozumění a bolestí pramení – podle názorů sociologů – právě z nedostatečně rozvinuté vzájemné komunikace. Zvýšená pozornost všem nositelům komunikačních sdělení a podpora těch prostředků, které jsou ve společnosti schopny lépe a pohotověji komunikačním aktivitám vyhovět,.je proto především dnes na pořadu dne.
Vizualizace komunikačních projevů převládají ve vzájemných mezilidských vztazích na konci 20. století. Zviditelňování mezilidských komunikací zajímalo lidstvo ale již od nepaměti. Převádění informací do podoby vnímatelné a zvládnutelné zrakem, tvoří náplň celé kulturní historie lidstva.Nemůžeme při této připomínce opominout vynález a používání písma i jeho rozmnožování tiskem. Celá plejáda pionýrů polygrafie počínaje J. Guttenbergem v 15. století posunula historii mezilidských komunikací až k dnešnímu stavu. Názorné zobrazování v kombinaci s písmovými informacemi objevoval a preferoval J. A. Komenský v 17. století, v závěru 20. století však převaha vizuálních projevů nabyla takového rozsahu a takové razance, která zatím v celých dějinách lidstva nemá jakýkoliv obdobný precedens. Vizualizace zachvátila všechny oblasti lidského konání, pracovními procesy počínajíc a oblastí zábavy a volného času končíc.
Bouřlivý rozvoj využívání názorných grafických prostředků umožněný především počítačovou technologií dorazil v devadesátých létech se zpožděním také k nám. Dnes již jednotně hovoříme o grafickém designu. Veřejnost společně s médii bere tuto novou skutečnost za zcela samozřejmou věc. Asi tak, jako že tráva roste, je zelená a nebe se nad námi klene a je modré. Všímá si toho jen okrajově: před ještě několika léty formou nekritického obdivu k přibývajícím reklamní projevům, dnes však již většinou kritickými úvahami o přehlcenosti prostředí agresivní reklamou. Většina společnosti však fenomén vizualizace prostředí, který nás doprovází do třetího tisíciletí, spíše ignoruje. Totiž: nebere jej na vědomí se vší vážností a v celé šíři problémů. Dochází k podceňování úlohy vizuálních komunikací a s nimi samozřejmě i k podcenění úlohy jejich hlavního nositele, grafiky, grafického designu. A už příliš málo znalců dokáže hovořit o základních kvalitách vizuálních komunikačních projevů, které zcela zásadně podmiňují, zda a jak tyto komunikace budou vůbec fungovat. V oblasti tisku, a polygrafie vůbec, je tento stav obzvláště bolestným poznatkem, zvláště když nás zajímá kulturní úroveň všeho, co se (a jak) dnes vydává a tiskne.
Světový den grafiky, World Graphics´ Day, který každoročně připadá na 27. dubna, výroční den založení Mezinárodní rady organizací grafického designu ICOGRADA, je proto vhodnou příležitostí jak zvýraznit vše dobré (ale i problémové) v dané oblasti. Grafický design dnes, je hybným elementem nejen ekonomiky, kultury, ale všeho životního prostředí a životního stylu člověka naší éry. Stále je proto třeba připomínat, že je to grafika, graficky připravované a realizované prostředky, jejich obrovská šíře od kresby, malby k fotografii a montážím všeho druhu, které ovládají komunikace dneška. A to nejen tištěné, na papíře a obdobných materiálech, ale i digitalizované elektronickými prostředky a shlédnutelné na obrazovkách počítačů a televizních aparátů.
27. dubna tedy grafici-designéři připomínají nejen sobě navzájem, ale zejména veřejnosti, jak nezaměnitelnou úlohu hrají grafické prostředky v životě jednotlivce i celé lidské společnosti. Více než 250.000 grafiků-designérů na celém světě (a to je zřejmě příliš skromný odhad !) spolupůsobí na naše konání, chování, ovlivňují a dokonce formují náš denní život. Bez grafiky, bez designu si dnes nedovedeme představit ulice našich měst, veřejná prostranství i soukromé interiéry a naše byty, bez podílu grafické práce nemohou existovat sdělovací prostředky, tištěné na papíře, šířené televizí, bez nich si nedovedeme dnes představit počítačovou sféru a ani další elektronická média, internet atp. Bez graficky vyjádřených informačních a komunikačních systémů by dnes určitě nastal chaos – přinejmenším v dopravě.
Eskalace grafických projevů přišla s takovou rychlostí, že většinu lidí u nás zastihla nepřipravenu na celou řadu nově vzniklých problémů. Bez jakéhokoliv pořadí důležitosti jich hrst uvedu. Zmínil jsem se o mimořádném významu grafiky pro veřejnost a zároveň o nízkém uvědomění si jejího mocného vlivu na jednotlivce i na celé skupiny lidí. Jsou si vědomi této síly a toho, že ji mohou využít ve svůj prospěch dnešní podnikatelé? Mám na mysli především masu středních a drobnějších firem v ČR, velké firmy, velké světové společnosti, jsou si samozřejmě všech vlastností designu dobře vědomy. Jak je to v tomto směru u veřejných činitelů, politiků, u představitelů státní a místní správy? Vždyť grafický design nepracuje jen pro reklamu. Spíše naopak! Jeho polem působnosti je zde přece celá nepřehledná oblast informací, osvěty, politické propagandy, výchovy a zábavy, rekreace, sportu, turistiky atd. Nabízí se otázky, jak je to tedy s grafickým designem u nás, v zemi Komenského, jak je grafika využívána ve výchově či osvětě, jakou kvalitu mají u nás používané názorné, grafické prostředky? A je tu otázka zcela základní: jaká je výchova designérů, dnešních typografů, a vůbec všech tvůrčích pracovníků nové generace, to je generace, která zahájí svou pracovní kariéru již ve třetím tisíciletí? A konečně: co s otazníky týkajících se vztahů mezi uměním a reklamou, uměním a designem, uměním a polygrafií atd.? A co s tendencemi vytěsnit umění a vůbec estetická hlediska z polygrafie, reklamy a ze života vůbec?
Výkonný výbor ICOGRADA ve svém prohlášení vyzývá, aby grafici-designéři oslavou Světového dne grafiky nejen zdůraznili a propagovali význam grafického designu pro nejširší veřejnost, ale aby také poukázali na jeho rozhodující příspěvek pro ekonomickou, sociální a kulturní sféru společnosti.
Dílčím tématem, na které je soustředěna pozornost je např. PAPÍR. Papír společně s jeho potiskováním, jako fenomén komunikace, doprovází lidstvo na jeho pouti dějinami již tisíciletí. Není dnes ale v souvislosti s rozvojem digitálních elektronických médií jeho role podstatně vyčerpána? Nestojí pak samotná polygrafie na sklonku své éry, a dokonce před brzkým zánikem?
Otázek je jistě mnoho. Ne na všechny najdeme okamžitou a uspokojivou odpověď: ale už samo položení otázek je, podle Bertolda Brechta a spolu s ním i Ludvíka Kundery, významným pozitivem a představuje první krok k nalezení odpovědí. Znamená důležitý první krok i k řešení samotných problémů.
Není tedy lepší příležitosti jak využít světového svátku grafiky: místo okázalého slavení položit naznačené otázky nejen politikům, vedoucím představitelům průmyslu i obchodu, podnikatelům, představitelům veřejné správy ale i sobě navzájem. A vyžadovat odpovědi – a pokoušet se o ně…
© Jan Rajlich st.
(z přednášky ke Světovému dni grafiky na SUPŠ v Uherském Hradišti), duben 2001