Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition Výstava Josef Flejšar 100 je otevřena ve Foyer kina Světozor, Praha (24. 11. 2021—15. 3. 2022) . Uspořádal ji sběratel plakátů a kurátor Pavel Rajčan jako připomenutí letošního 100. výročí J. Flejšara (nar. 28. 5. 1922 v Novém Bydžově, zemř. 17. 5. 2010 v Praze), který byl také dlouholetým členem a čestným členem SBB. P. Rajčan k výstavě o autorovi uvedl, mj. že se „věnoval užité grafice (plakát, knižní grafika, koordinovaný vizuální styl), výstavnictví a monumentální tvorbě (návrhy goblénů a dekorativních panó, sgrafitová malba a kresba). Byl jedním z nejplodnějších československým afišitům. Vytvořil přes 400 návrhů plakátů (filmové, divadelní, výstavní). Po dohodě s rodinou Josefa Flejšara jsme začali zpracovávat jeho významnou plakátovou pozůstalost. Uvedení 350 plakátů na našich webových stránkách terryhoponozky.cz a tato výstava je prvním výsledkem naší dokumentační činnosti. Ta bude v následujících měsících pokračovat a měla by v budoucnu vyústít do samostatných webových stránek věnovaných kompletnímu dílu tohoto předního tvůrce československého plakátu“.
Bienále Brno (SBB) vzpomíná | Brno Biennale (BBA) remembers V naší původní zprávě o „D-Future – 2021 President’s Forum of International Biennale“ 21. 11. 2021 v HangZhou CN se čtenář dozvěděl i o online vystoupení předsedy SBB Jan Rajlicha ml. s prezentací 10 nezajímavějších výstavních akcích SBB (z více než sta) za 30 let své existence. Z nich není bez zajímavosti připomenout nyní před koncem roku akci, při které jsme vyzvali členy SBB, aby vytvořili novoročenky pro rok 2004, na který připadlo i 40. výročí Bienále Brno. Mezi účastníky byla slavná jména světové grafiky jako např. Wim Crouwel, Ivan Chermayeff, Shigeo Fukuda, Helmut Langer, István Orosz, Kari Piippo, Santiago Pol, Niklaus Troxler atd. Výstava byla tehdy nainstalována v dnes již nefungující Galerii 10 v Brně na Radnické ul. Několik ukázek novoročenek s číslem 4, 40 nebo letopočtem 2004 zde:
Shigeo Fukuda JP – záběr z výstavyVladislav Rostoka SKSantiago Pol YVHelmut Langer DEDagmar Kučerová Lanatová CZSeymour Chwast USIvan Chermayeff USIvan Chermayeff USSudarshan Dheer INWim Crouwel NLFrantišek Borovec CZAndrej Haščák SKKyösti Varis FINiklaus Troxler CHIstván Orosz HU
A když už jsme u číslovek, tak ještě připomeňme „čtverkám“ předcházející akci SBB v roce 2002, kdy zároveň bylo 20. Bienále Brno a naši členové dostali zadáno vytvořit plakát/image s číslem 20. Byla z toho zajímavá „dvojková“ doprovodná výstava Bienále Brno (tehdy v jedné z hal IBC v Brně na Příkopě)…
Bienále Brno (SBB) informuje | Brno Biennale (BBA) informs Je tomu už 5 let, co 27. 11. 2016 odešel na věčnost iniciátor Bienále Brno a zakladatel SBB, malíř a grafik ♥Jan Rajlich st.Vzpomínáme…
Začátkem listopadu v období památky zesnulých jsme jeho památku uctili umístěním lesní kytice na náhrobek Jana Rajlicha na čestném pohřebišti brněnského Ústředního hřbitova a také zavěšením vzpomínkového věnečku pod pamětní desku na rodném domě Jana Rajlicha v jihočeské Dírné.
Před 9 lety (listopad 2012) − ve svých 92 letech − takto odpovídal ve foyer pražského kina Světozor u příležitosti své plakátové výstavy Jan Rajlich st. redaktorovi Mozaiky ČRo Vltava Tomáši Pilátovi na jeho otázky k tvorbě plakátu − poslechněte si 3,5minutový rozhovor na https://vltava.rozhlas.cz/vystava-filmovych-plakatu-jana-rajlicha-ve-svetozoru-5094081
Jan Rajlich st. s redaktorem stanice Vltava Tomášem Pilátem na vernisáži své výstavy v galerii Terryho ponožky / Terry Posters kurátora Pavla Rajčana, Foyer kina Světozor Praha − před 9 lety (2012). Foto Jiří Liška
Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat 22. 10. 2021 zemřel v Plzni ve věku 89 let čestný člen SBB grafik Zdeněk Světlík (nar. 13. 5. 1932 v Chebu), dlouholetý člen Řídícího výboru SBB. Zdeněk byl excelentní grafik „staré školy“ a bral svůj obor nejen jako povolání, ale i jako poslání, byl činný organizačně v Praze, Plzni i samozřejmě v našem SBB. V domovské Plzni uspořádal za Unii výtvarných umělců mnohé mezinárodní výstavy plakátu. Od 70. let se účastnil některých ročníků Bienále Brno a v posledních desetiletích také různých plakátových akcí a výstav SBB (např. naposledy loni akce Hommage: Jan Rajlich 100). Více o Z. S. v medailonku, který jsme uveřejnili na stránce SBB před 4 lety − http://sbb-bienale-brno.cz/zdenek-svetlik-85/ Poslední rozloučení se Zdeňkem Světlíkem se koná v obřadní síni plzeňského krematoria ve čtvrtek 4. 11. 2021 ve 12.30 hod.
Na snímcích Zdeněk Světlík na různých akcích:
1) Zdeněk Světlík s Petrem Oslzlým na výstavě plakátů k výročí Toulouse Lautreca v Plzni, 2014 — 2) Z. S. (zcela vpravo) s kolegy − členy SBB − v kině Světozor v Praze 2012 na vernisáži plakátů Jana Rajlicha st., foto Jiří Kofroň — 3) Se svým synem Jiřím na jeho vernisáži v Jindřichově Hradci, 2005
Z nekrologu UVU Plzeň: Zdeněk Světlík, člen UVU Plzeň Narodil se 3. května 1932 v Chebu, pak studoval v Brně, kde rozvíjel své výtvarné nadání na Vyšší škole uměleckého průmyslu. V Plzni, v níž rovněž působil jako výtvarník jeho předčasně zesnulý bratr Ladislav, začal v roce 1955 pracovat jako propagační výtvarník a záhy patřil k uměleckým autoritám, které nadlouho významně formovaly výtvarný život zejména v oblasti užité grafiky, výstavnictví a užitého umění vůbec. Vytvořil si nezaměnitelný výtvarný rukopis, čistý, inteligentní, zařadil se k nejvýraznějším tvůrcům českého uměleckého plakátu, zejména ten divadelní mu přirostl k srdci. Také se podílel na grafických pracích pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni, kde připravil i řadu výstav v rámci divadelních festivalů. Tvořil také loga, například Nadace 700 let města Plzně, domovní znamení, zabýval se i specifickými textilními technikami jako např. aradekorem či filmtiskem. Zdeněk Světlík se také věnoval výstavním expozicím, svého času to byla známá Ex Plzeň, členské výstavy plzeňských výtvarníků nebo třeba výstavy pro Zpč. muzeum. Ve volné tvorbě měl rád grafiku, zejména litografii, kde i témata prací často odpovídala jeho niternému zaměření, tedy divadlu a přírodě, zejména té, kterou poznával na cestách po domácí i cizí krajině, ale hlavně na chalupě. Se Zdeňkem Světlíkem byla vždy radost se třeba jen tak posadit a povídat. Měl široké znalosti, zdravý úsudek, živý zájem o dění kolem, uvážlivou mluvu s bohatou češtinou.Věru bylo dobré takovým Světlíkovým promluvám naslouchat, jak dokládá i medailon, který s ním nedávno natočila UVU Plzeň (viz odkaz níže). Hovoří zde moudrý a zralý člověk, znalý profese i lidí, pro něž má pochopení. Nikdy však netoleroval neúctu k základním etickým hodnotám našeho bytí. U Zdeňka Světlíka nelze zapomenout ani na jeho harmonickou rodinu, manželku, dceru a syny, kteří se potatili. A také nelze zapomenout na jeho práci pro ostatní výtvarníky nejen v regionu, kde léta pracoval v profesní organizaci, zabezpečoval její četné výstavy, podílel se na založení a činnosti Design Centra a především Sdružení Bienále Brno a mnoha dalších oborů výtvarné práce, za níž obdržel také mnohá ocenění. Úcta k němu jako umělci i člověku se odrážela v přirozené autoritě, kterou nejen mezi kolegy měl. Za všechnu odvedenou práci a přátelská setkávání náleží Zdeňku Světlíkovi poděkování a také ujištění, že s námi ve svém díle a ve vzpomínkách zůstává. Poslední rozloučení se uskuteční ve čtvrtek 4. listopadu ve 12.30 hodin ve Velké obřadní síni krematoria Ústředního hřbitova v Plzni. Čest jeho památce!
Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat Čestný člen SBB ruský grafik Vladimir Chaika (Čajka) podlehl 16. 10. 2021 v Moskvě v 66 letech koronaviru (narodil se 9. 9. 1955). Vladimir Čajka byl v současnosti členem AGI, prezidentem Akademie grafického designu v Moskvě, byl mj. laureátem ruské státní ceny za literaturu a umění (1995) a získal nespočet ocenění za svoji zejména plakátovou tvorbu na celém světě. Bienále Brno se účastnil od 80. let 20. stol. a několikrát Brno v 90. letech navštívil i osobně. Byl účastníkem i loňské plakátové akce SBB Hommage: Jan Rajlich 100, pro kterou vytvořil dva plakáty. Přátelskost a lidskost osobnosti i tvorby Volodi Čajky bude chybět nejenom ruské grafické obci, ale i nám…
Vladimir Chaika na Bienále Brno v roce 1998 v předsálí Besedního domu na společenském večeru reklamní agentury Rapid – se Subratou Bhowmickem, Vlastou Brímovou a Boženou Rajlichovou
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs on exhibition: Výstava plakátů grafiků-pedagogů a jejich studentů ze zemí višegrádské čtyřky PoszTerra / V4GADÓ (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko), kterou koncem roku 2020 zorganizovala Magyar Művészeti Akadémia (Maďarské akademie umění) v Budapešti), se z Maďarska přestěhovala nyní do Prahy − a je ke zhlédnutí od 7. do 29. 10. 2021 ve sklepní galerii Institutu Liszta (Maďarské kulturní centrum), Rytířská 27, Praha 1. Kurátorem výstavy je Krzysztof Ducki HU. Vernisáž PoszTerra 7. 9. 2021 v Praze uvedl za české autory a školy Pavel Noga. Na výstavě je zastoupeno po 3 autorech z každé země (celkem12, ze SBB jso to Pavel Noga,Jan Rajlich, Andrej Haščák, Dušan Junek, Vladislav Rostoka, Lech Majewski a István Orosz), každý 6 svými plakáty, a také jsou tu k vidění plakáty jejich studentů. Info viz https://culture.hu/cz/praha/udalosti/poszterra Podle sdělení maďarských organizátorů se další repríza této výstavy uskuteční po jarní premiéře, kdy kvůli covidu byla omezena návštěvnost, znovu i v Budapešti v paláci Vigádo od 8. 12. 2021, kde bude uspořádána 9. 12. dopoledne i konference s osobní účastí a prezentacemi vystavujících grafiků.
Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Z Českých Budějovic přišla smutná zpráva že 1. 7. 2021 zemřel v 81 letech člen SBB grafik Radomír Postl (narodil se v Počátkách na Českomoravské vrchovině 14. 11. 1939). Poslední rozloučení se uskuteční v pátek 9. 7. 2021 v 11 hodin v kapli svaté Karoliny v Mladém v Českých Budějovicích. Čest jeho památce!
Radek Postl byl v letech 1992-2005 předsedou AJV (Asociace jihočeských výtvarníků v Českých Budějovicích). V letech 1992-2014 členem řídícího výboru našeho Sdružení Bienále Brno, které mu v roce 2019 udělilo čestné členství.
Na stránkách SBB v medailonku k jeho 75. narozeninám v roce 2014 jsme uváděli, že do výčtu jeho práce patří kresba a dřevoryt; grafický design – plakát, značka, logotyp, potravinářský obal, úprava knihy, typografie, fotografie… Mezinárodně je znám zejména jako tvůrce kulturních a sociálních plakátů vytvářených originální technikou grafického zpracování fotografických desek.
——————————————————————————-
Slova posledníhou rozloučení 9. 7. 2021 – Radomír Postl Je 7 hodin ráno, 14. listopadu roku 1939. V Počátkách na Vysočině se učitelům Marii a Josefovi Postlovým rodí jejich první syn – Radomír.
Jak si zapsala Maria, každý ho obdivoval pro jeho modré oči a opálenou pleť – Radošek, jak mu říkala, byl prý výstavní kousek.
V šesti letech přišel domů s tvrzením, že se chce stát farářem.
I když se jím nakonec nestal, lidé mu rádi naslouchali. Chodili k němu pro radu. Co říkal, mělo váhu.
Byl inspirací.
A to především skrze svou profesi výtvarníka, která v jeho životě stála vždy na prvním místě. Skrze ni usiloval o to, aby lidská duše “nebyla týraná chudobou prožitku.” Sám o svém profesním poslání napsal: „Chci-li člověkovi na útěku něco sdělit, musím běžet s ním, nebo mu své sdělení postavit do cesty. A to právě, věřím, dělá plakát. Značka. Obálka časopisu. Tedy grafický design. … Grafika, která nevisí v galerii. Doufám, možná naivně, že spěchající, štvaný člověk se sice nezastaví, je však schopen – třeba podvědomě – zaznamenat míjené projevy výtvarné kultury, že estetický fenomén stavící se mu do cesty ho jednou přiměje přece jenom k zpomalení běhu, k zamyšlení, uvykne jej postupně na estetično, na krásu – a může se stát, že jednou sám ostatní projevy výtvarné kultury vyhledá. A přijme. Snad pochopí to „umění ulice“ jako pozvánku, jako náboráře umění vůbec; potom já dojdu naplnění svého snažení. Kolemběžící zapomene v autě kalkulačku a zaraduje se nad krásou obrazu, sochy, čajové růže, nad krásou značky své firmy, nad ušlechtilou tváří knihy, kterou rozevřela půvabná dívka v březovém hájku.“ Jaroslav Sůra se o jeho plakátech vyjádřil takto: “Jsou to mistrovská díla vizuální komunikace. Způsobují ono krátké spojení mezi divákem a grafickým projektem. … Na plakátech Radomíra Postla … nenajdete nikdy nic zbytečného. Mají přesný řád, netradiční kompozici, jsou barevně střídmé, vždycky jsou postavena na pozoruhodném nápadu. Řek bych, že mají dokonalou dramaturgii. Postlův plakát … dosahuje neobvykle silné emotivní působivosti. Radomír Postl zůstává nezaměnitelně svůj. Přesto, nebo právě proto, pokaždé překvapuje abstrahovanou myšlenkou. Každým svým plakátem objevuje nové výrazové možnosti. Je svým projevem neopakovatelný. Vážím si Postlových plakátů. Jsou od samého začátku koncipovány srdcem a myslí. … Působí na nás svojí postlovskou člověčinou, bez oněch, pro mnohé nepostradatelných počítačových berliček. Jsou to kultivované grafické skvosty.“ Radomír Postl byl členem profesních organizací jako jsou Asociace jihočeských výtvarníků, Sdružení Bienále Brno, Typo Design Club, Asociace užité grafiky a grafického designu, Nadace Českého výtvarného umění nebo Český fond výtvarných umění.
Síla slova Radomíra Postla, jeho přirozená autorita, respekt, který vzbuzoval mezi umělci, pro svou řemeslnou vytříbenost i hodnotovou ryzost, a odhodlání postavit se neférovosti či vypočítavosti – i tyto kvality jej vedly do vedoucích pozic v řadě z uvedených institucí.
Radomír nebyl kulturně tvůrčí jen ve směru výtvarném.
Během svého působení v Praze, kde studoval na Vyšší umělecko-
-průmyslové škole a později na Výtvarné škole, mohl rozvíjet i své herecké Já. Byl napojen na divadlo SEMAFOR a získal roli ve filmu Bylo nás deset. Navázal zde řadu celoživotních přátelství.
Radomírova hudební stránka osobnosti byla vždy osvěžena poslechem tvorby Osvobozeného divadla. Rozhodl-li se, byl schopen naučit se během prázdnin hrát na klavír Bugatti step.
Radomír, Radoš, Radek byl inspirací nejen pro své kolegy, ale i pro přátele a svou rodinu – syna Dalibora, dcery Danu a Petru, i jejich potomky.
Svému synu Daliborovi Radomír předal životní motto: “Když něco děláš, dělej to co nejlíp; nevymlouvej se na okolí, záleží na tobě.” Byl kdykoliv připraven s ním cokoli diskutovat, s humorem a s nadhledem. Byl mu průvodcem poznávání. Poznávání aktuálního dění i historie a skrze ni významu umění.
V dceři Daně zažehl oheň pro výtvarný obor a jeho studium. Předával jí hodnotu výtvarníka-profesionála, coby spojení vášně a dřiny. Jejich vztah byl plný velkého životního porozumění.
Své přátele i vnuky Jana a Jakuba vedl mezi řečí a zároveň velmi cíleně ke kultivovanému používání češtiny. Sousloví “Zdravím vás,” Radkovi člověk řekl jen jednou. Jeho reakce: “No, tak pozdrav – dobrý den, se říká, ne?” Příště už si dal každý pozor. K revizi vlastního slovníku člověka navedla i jeho otázka: “Cos říkala – líbí se ti to HROZNĚ? Nebo HODNĚ?”
Radomír, Radánek miloval svou práci a svoji Danielu. Ze vztahu s ní čerpal v posledních 40 letech mnoho energie, kterou pak vkládal do své práce. Sám řekl: “Danuško, mně potkalo největší štěstí, že jsi se mnou.”
1. července v půl desáté večer Radomír Postl zemřel. Zemřel doma, v objetí svých nejbližších, za zvuků jeho oblíbené Gershwinovy Rapsodie v modrém.
Zemřel Radomír, vyučený strojní zámečník
Radomír, profesionální výtvarník, grafik, malíř, kreslíř, dřevorytec, fotograf, sochař
Radomír, rebel, zastánce férovosti, bojovník proti nepravostem a komunistům
Radomír, učitel
Radomír, herec a hudebník
Radomír, zastánce květnaté a dobré češtiny
Radomír, obdivovatel a znalec motýlů
Radomír, milovník vína a whisky
Radomír, manžel milované, milující a vždy podpůrné Daniely, bez níž by to nebyl on
V květnu tohoto roku řekl: “Jára Kohout se loučil vždy ve svým vysílání Svobodný Evropy zkratkou NNV – nic netrvá věčně.”
Věčně netrval ani Radomírův život.
Jeho slova a umělecká tvorba žije dál. Na ulici, v galerii, v nás samých.
Děkujeme, že nám vstoupil do života.
Sbohem. (autorkou textu je Marie Plojharová manželka Jana Plojhara vnuka Radomíra Postla)
Na snímcích Radomír Postl na různých akcích SBB v Brně:
Radomír Postl uprostřed vepředu s Janem Rajlichem a s dalšími členy SBB v kině Světozor v Praze 2012, foto Jiří Kofroň
Plakát Radomíra Postla, kterým se zúčastnil akce SBB Divadlo svět / Theatre World v roce 2007
Bienále Brno (SBB) informuje | Brno Biennale (BBA) informs:
19. 6. 2021 se v Brně po delší pauze než obvykle, způsobené mimořádnou situací pandemie covidu, sešla Valná hromada Sdružení Bienále Brno, SBB, toho počtu čtrnáctá.
SBB jako profesní organizace českých i slovenských grafiků a odborníků příbuzných profesí se věnuje situaci oboru grafického designu a jeho propagací.
SBB je v současnosti s 51 členy v ČR a SR a 60 čestnými členy v zahraničí největším profesním sdružením oboru u nás.
SBB založil před 30 lety v roce 1991 Jan Rajlich st. (1920−2016), rovněž zakladatel brněnského mezinárodního Bienále grafického designu (1963). Slavíme letos tedy 30 let našeho Sdružení Bienále Brno!!!
VH SBB přijala toto usnesení:
USNESENÍ 14. VALNÉ HROMADY SDRUŽENÍ BIENÁLE BRNO KONANÉ DNE 19. 6. 2021
Valná hromada:
1. schvaluje zprávu řídícího výboru SBB za uplynulé období od 11. 5. 2018 do 19. 6. 2021
2. schvaluje předloženou revizní zprávu SBB za stejné období
3. potvrzuje členství nového člena SBB (Mykola Kovalenko), jmenování čestných členů SBB (František Borovec, Radomír Postl, Jan Solpera) a udělení Ceny Alfonse Muchy in memoriam Janu Rajlichovi st.
4. zvolila 7 členů řídícího výboru, 5 náhradníků ŘV a 3 členy kontrolního a revizního výboru
5. vyzývá členy k aktivní spolupráci (kurátorství a organizování výstav, publikační činnost, příspěvky na internetovou stránku a do ročenky SBB…)
V Brně dne 19. 6. 2021 14. VH SBB
Po ukončení VH SBB účastníci navštívili výstavy JR100 v Pražákově paláci a Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně a poté se odebrali do Univerzitního kina Scala, kde v podvečer navazovala dernisáž mezinárodní výstavy plakátů Hommage: Jan Rajlich 100+, kterou SBB zorganizovalo k 100. výročí narození Jana Rajlicha st. v roce 2020 – viz video Brno Art žurnálu (Kateřina Dubovcová) zde: https://www.youtube.com/watch?v=CrSZOx7o-9Q&t=25s
Několik záběrů z 14. Valné hromady SBB a z dernisáže ve Scale 19. 6. 2021 (fotografovali Vlasta Brímová, Kateřina Dubovcová, Jan Rajlich ml., Alena Rajlichová a Jiří Víšek):
Zpráva je fragment, bude dokončena v nejbližším možném čase, sledujte web SBB!
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition • Galerie Václava Chada Zlín: „Přesně v den autorových 71. narozenin, 10. června, zahajujeme v Galerii Václava Chada retrospektivní pohled na tvorbu grafika a designéra Jana Rajlicha mladšího pod názvem Ma(i)krosvět, do níž jsou na vybraných místech vetknuta díla jeho otce, čímž spolu vedou pomyslný dialog. Tato syntéza ukazuje na překvapivé přibližování tvorby obou autorů, jejichž přístup se na první pohled výrazně odlišoval. Přidáváme se k řadě gratulantů a přejeme hodně zdravíčka a tvůrčí múzy!“ • Jan Rajlich ml.: „Děkuju moc za milé přání a za velmi pečlivě vymyšlenou a nainstalovanou výstavu (vedoucí galerie Mirka Ptáčková, kurátor Vít Jakubíček !!!) – je to pro mne i velmi zvláštní pocit vystavovat v Galerii Václava Chada, o jehož hrdinné smrti kulkou nacistů jsem slýchal od otce vlastně od malinka… A také vystavovat po 5 letech na místě, kde můj tatínek Jan Rajlich st. měl svou poslední výstavu a já se s ním účastnil vernisáže jen pár dnů před jeho smrtí… Výstava je pro mne hodně překvapivá – jednak některé obrazy a většinu kreseb vystavuji úplně poprvé a jednak hlavně tím, že poprvé jsou takto pohromadě ukázky z různých období a takřka všeho, čím jsem výtvarně prošel během cca 60 let (kresby, koláže, plakáty, malby, serigrafie…). Takže ještě jednou velké díky GVCh!!! „
• Retrospektivní výstava kreseb, maleb, serigrafií a plakátů „Maikrosvět“ Jana Rajlicha ml. v Galerii Václava Chada ve Zlíně je otevřena ve všední dny 10. 6.−30. 7. 2021. • V úterý 15. 6. v 17 h setkání na výstavě uvedli vedoucí galerie Miroslava Ptáčková a představený o.p.s. Zlínský zámek Čestmír Vančura, promluvil kurátor výstavy Vít Jakubíček a na violoncello zahrál Štěpán Filípek. Autor na závěr představil svoji monografii Maikrosvět vydanou nakladatelstvím Vutium Brno. • Na úterý 27. 7. 2021 v 17 h je plánována komentovaná prohlídka výstavy s kurátorem Vítem Jakubíčkem a s autorem Janem Rajlichem ml.
Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) regretfully informs: Významný český grafik a typograf Miloslav Fulín, člen SBB od roku 1996, zemřel 23. 7. 2019 ve věku 91 let (narodil se 15. 2. 1928 v Praze). Zprávu o jeho odchodu ze života jsme se dozvěděli z umělcovy rodiny teprve nyní (a nepřinesla ji dříve žádná média ani weby)… Proto i tento opožděný nekrolog… Čest jeho památce! Jak jsme uvedli v medailonku k devadesátinám před 3 lety (viz http://sbb-bienale-brno.cz/miloslav-fulin-90/) Miloslav Fulín byl zejména grafikem a typografem mnoha stovek titulů knih (např. známé edice Kapka, Čtení na dovolenou, Omnia atd.) a také časopisů (Knižní kultura, Světová literatura) a mj. pravidelně vystavoval na Bienále Brno (1966, 1972, 1976, 1980, 1984, 1988, 1992).
Některé obálky z knih upravovaných Miloslavem Fulínem:
