Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition:
Z výstavy „Jan Rajlich jr. – autorské plakáty 2018–2023“ ve foyer a kavárně Univerzitního kina Scala v Brně (22. 4. – 30. 6. 2023) přinášíme několik záběrů z vernisáže (22. 4. 2023) a z komentované prohlídky v rámci Brněnské muzejní noci 2023 (20. 5. 2023).
Více info o výstavě viz naše předešlá zpráva o výstavě https://sbb-bienale-brno.cz/jan-rajlich-jr-vystavuje-plakaty-ve-scale/
Vernisáž 22. 4. 2023: 
Komentovaná prohlídka (20. 5. 2023):
Fotografovali: Vlasta Brímová, Karel Červinka, Petr Dubjak, Andrej Haščák, Alena Rajlichová, Jan Rajlich ml…
Katalogový dvoulist k výstavě naleznete zde: https://sbb-bienale-brno.cz/wp-content/uploads/2023/04/JanRajlich-Scala-2023-Katalog-fin-wr.pdf
Vernisážový proslov od Karla Aubrechta:
(Z přihrádek mládí)
k výstavě JR-jr-v brněnském kině Scala, 22. 4. 2023
Sešli jsme se dnes na překvapivě první zcela samostatné výstavě Jana Rajlicha mladšího v Brně v kině Scala, kam se část výstavních aktivit našeho SBB „přestěhovala“ již před několika lety z foyer, rovněž brněnského, HaDivadla.
Tam se teď ve vzpomínce na okamžik vrátím: Schylovalo se tehdy k vernisáži spolkové výstavy „Novoročenky – PF06!“. Postával jsem se dvěma mladými dámami, působícími v divadle, před plakátem, který navrhl právě Honza. Plakát nese v tiráži údaj „Design: Jan Rajlich, Jr. 2005“. A dámy ho komentovaly: „To je hezké, že Váš spolek dává příležitost také dětem…“ V tu chvíli po schodech přicházeli oba pánové Rajlichové a já jsem dívkám vysvětlil, že se musím jít pozdravit s panem Rajlichem starším a jeho (tehdy pětapadesátiletým) dítětem a smál jsem se. Ony se začaly překotně omlouvat, ale zbytečně. Objevily nebo jen správně vycítily jednu (velmi podstatnou) z vrstev, která se Honzovou výtvarnou prací vine jako jedna z jeho „červených nití“. Mám na mysli tu vrstvu, která si ve své mladistvé, někdy až bezstarostně dětské hravosti zachovává „věčné“ mládí.
Když jsem před třemi lety, na Honzovo přání, chystal podobný text do knihy Mikrosvět/Makrosvět, která vyšla k jeho sedmdesátinám, měl jsem možnost se poprvé seznámit s ukázkami jeho rané i velmi rané tvorby. Odhlédnuto od několika dílek, která jsou vlastní snad většině dětí, obsahují tyto „skicáky“ počáteční krajinářské záznamy, které se po celou dobu mísí s portréty (převážně otce a dalších rodinných příslušníků, v dobách pozdějších pak budoucí – nyní už řadu let současné – manželky Aleny); dále kresbami, kde se to figurami a figurkami jen hemží, a to i když ony třeba jen leží. Podle používané techniky a materiálů jsou v nich rychlé, jen jakoby psané záznamy tenkými či robustními tahy a jemnými či ostrými barevnými plochami a skvrnami. Vedle nich jsou ovšem zcela jasně vymezené kompozice, opět kreslené i malované, které svojí stavbou již nesou znaky zcela dokončených listů. (Při záznamech z cest je v jejich přesném vnímání prostoru už patrný odkaz k jeho pozdějším studiím architektury a designu.) A zase hned vedle vidíme vyjmuté prvky předešlého, které ve svém vyabstrahovaném zdůraznění, opět ať lineárním nebo plošném, vytváří zcela nové kompoziční dojmy. A také je mnohé z toho velmi brzy doplňované vlastními texty, myšlenkami a sentencemi, jež působí jako jakési vzkazy pro sebe, ale i pro nás ostatní. Tyto (a možná jsem některé přehlédl) „přihrádky mládí“ jsou zárukou, že do nich může autor kdykoli sáhnout, bez toho, že by podstupoval podstatné riziko „sáhnutí vedle“.
Po seznámení s nimi je mnohem zřetelnější autorův kontinuální vývoj myšlenkový i formální v jeho pozdější a současné plakátové tvorbě, na kterou v posledních létech sám klade důraz. A tyto počátky jsou také zárukou, že je s léty získanými zkušenostmi a svojí pracovitostí může a dokáže i nadále volně rozvíjet. Toho je důkazem i zde vystavený výběr plakátů z posledních pěti let.
Ano, je to tak. Jan Rajlich v červnu tohoto roku oslaví třiasedmdesátiny, v plné svěžesti tvůrčí, pedagogické a řadě dalších činností, např. neúnavně organizační, dokumentační a dalších…
Ale nejenom proto se mu i v tomto věku nadále říká mladší nebo junior. To už mu zůstane na celý život. A je tomu tak pro to, že se již v opravdu mladém věku vydal na obdobnou profesní dráhu jako jeho otec, jehož stotřetí výročí narození jsme si 10. dubna připomněli, a který se dožil úctyhodného věku devadesáti šesti let. Práce obou Rajlichů je sice dobře rozlišitelná, ale protože se léta oba dva současně účastnili řady mezinárodních bienále, trienále i spolkových výstav (SBB, Sdružení Q) a uskutečnili i několik výstav společných ve dvojici, či skupině více tvůrců rodu Rajlichů; zkrátka pro „brněnské J. R.“ se rozlišení starší a mladší zcela přirozeně vžilo a je tak také uváděno v desítkách a stovkách katalogů a dalších dokumentů.
Teď už mi ale opravdu nezbývá než znovu popřát, a věřím, že nejen za sebe: Honzo, nechť Ti přídomek „mladší“, ve fyzickém i tvůrčím smyslu toho slova vydrží alespoň tak dlouho, jako Tvému tatínkovi dodatek „starší“! Jsem rád, že jsem ho znal, že znám Tebe i Alenku. A děkuji za to!
Karel Aubrecht (v Praze a Brně, v dubnu 2023)
Článek k výstavě od Dany Doricové:
Jan Rajlich jr. – autorské plagáty 2018-2023
Pod týmto vecným titulom bola v známom priestore foyer Univerzitného kina Scala na Moravskom námestí v Brne 22. apríla otvorená výstava najnovšej tvorby brnianskeho autora, grafického dizajnéra Jana Rajlicha ml. Potrvá ešte do konca júna.
V jej úvode nás však najprv privíta, možno trochu prekvapivo, plagát s reprodukciami pozdravných plagátov 15 autorov, členov Združenia Bienále Brno, k 60. výročiu organizácie Icograda (Medzinárodná rada designu) a ku Medzinárodnému dňu designu (27.4.) s témou
Peace.Love.Design!. Nie je to náhoda. Jan Rajlich ml. je už roky predsedom tohto Združenia (SBB), neúnavným organizátorom jeho akcií a vydavateľom Aktualít s informáciami zo sveta grafického designu doma i vo svete. Táto aktivita a práca neoddeliteľne patrí k jeho obrazu.
Do kolekcie autorských plagátov J. Rajlicha ml. z rokov 2018-2023 nás už potom uvádza výstavný plagát s jej názvom a ústrednou farebnou kresbou stojacej postavy autora. Je jeho osobnou výpoveďou. V náruči a so spokojnosťou v tvári drží rolky plagátov. Teplom srdca na hrudi rozpúšťa ostne špirály drôtu, ktorá ho obkolesuje a mení sa potom do jeho tvaru. Zázemie mu tvoria pevné symboly jeho domova – dom na Jiráskovej ulici v Brne a chalupa v Chvalaticiach.
Tridsaťjeden vystavených plagátov J. Rajlicha ml. z obdobia ostatných piatich rokov pokračuje v tvorbe z predchádzajúcich období. Avšak tak, ako je autorovi vlastné, nie sú opakovaním, ale objavovaním ďalších ciest, v ktorých hľadá nové výpovede k témam a prednes pre nové úvahy, obrazy, metafory.
Prvý plagát, nainštalovaný na začiatku celej kolekcie, je pootočením a pripomenutím komornej autorskej výstavy Jan Rajlich jr. – „Neviditeľné hranice“ pri trienále plagátu v Trnave v roku 2018. Zároveň zastupuje originalitu jeho prácu s rukou písaným textom, ktorý ďalej v počítači výtvarne spracováva a tým mu v kompozícii plagátu dodáva ďalšie obsahy, významy a výraz. K tejto línii jeho tvorby patria aj plagáty „Ivan Turgenev 1818-2018, 2018“ a „Jan Rajlich 100, 2020“. V nich
dokázal počítačovou úpravou prejsť vo výraze až k technike „pastelu“ a jej sile vyjadrenia citu.
Päť plagátov s témou jazzu, vybraných z rokov 2018-2022, tu zastupuje a umožňuje nám vidieť zasa autorov vývoj vnímania námetu jednej témy, následne spojeného aj s premenami jej výtvarného
stvárnenia.
Dvojica plagátov s témou Chernobylu a Fukushimy (oba 2021), ktoré vytvoril v jednom čase, zastupujú jeho odvahu paralelne hľadať výpoveď pre myšlienky aj v smelšom a väčšom kontraste výberu formy. V pokoji klasickej kompozície jedného a v dramatickej expresívnej podobe druhého plagátu.
V plagáte „No/Yes. Demokratie vor Allem!, 2018“ zasa spracovávaním v počítači zvolil spojenie plošnej maľby v jemnosti obrysov jej čistých tvarov s krúženými líniami v priestore okolo nich. Okrem toho vytvoril farebné i kompozičné varianty plagátu, ktorými prehĺbil ich výpoveď a vyjadril povahu demokracie. Na rovnomennej výstave v Lipsku odmenili tieto práce udelením ocenenia.
Živé a krehké líniové kresby kompozícií zo zhlukov ľudských nahých postáv patria u J. Rajlicha ml. k základu jeho tvorby a v priebehu vývoja sa často stali súčasťou kompozícií plagátov. V ostatných
dvoch desaťročiach ich významovo i výtvarne dotvára farebným autorským písmom i symbolmi a ich pulzujúci život vkladá do pokoja monochrómneho farebného podkladu plagátu. Na tejto výstave ich
zastupuje plagát „Milton Glaser Tribute“ z roku 2021.
Do autorovej tvorby stále patrí aj zmysel pre humor a vtip, ktorý zastupujú plagáty „Folk´n Roll, 2021“ a „Bom (Jaro/Ohlédnutí). Vidak, 2022“. Priniesli opäť niečo nové. Tentoraz mu vystačili jedna – dve
postavy v celej ploche plagátu, dynamický pohyb postáv i v celej kompozícii, sýta farebnosť a robustnejší prednes.
Pri dvojici plagátov so zamyslením nad vážnosťou témy „Tradícia“ (oba 2022) mu stačila už len čiernobiela farebnosť a symbolika obrazu bez slov.
V závere spomienky na autorovu výstavu sa zastavím ešte pri plagáte s témou priestoru „Design Space. Vidak, 2022“. J. Rajlich, ml. v ňom prešiel k pestrosti kolorovanej drobnokresby, aby z nadhľadu a z výšky v naoko lákavom, stlačenom zhluku mestských motívov vyjadril charakter priestoru nášho bytia. Tento plagát ho bude reprezentovať na prestížnom výberovom medzinárodnom bienále plagátu v Bolívii na jeseň tohto roka.
Oblúk inštalácie kolekcie uzatvára plagát „Môj dom je mi svetom, 2023“, ktorý dopovedá myšlienky plagátu k tejto výstave. Je inšpirovaný sentimentom kuchynských závesných výšiviek z 1. polovice 20. storočia, ale autor ho premenil so sebe vlastným humorom, spomienkami a rozprávaním v hravej kresebnej kompozícii v jemných pastelových tónoch. Ním sa s nami na výstave pomyselne lúči.
Kto zatiaľ nestihol, môže sa prísť potešiť, pokochať a premýšľať pri obsahom i formou bohatej tvorbe Jana Rajlicha ml. do foyer Univerzitného kina Scala v Brne ešte do 28. júna tohto roka.
Dana Doricová
KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE
