Bienále Brno (SBB) blahopřeje k jubileu | Brno Biennale (BBA) congratulates to jubilee: Čestný člen SBB tiskař Jiří Lejska se dožívá 70 let. K významnému životnímu jubileu Jiřímu za SBB blahopřejeme!!! Jiří Lejska se narodil v Brně 17. 9. 1954 a vyučil se v oboru tiskař na Střední polygrafické škole v Brně. Po škole nastoupil do zaměstnání do n. p. Grafia/Tisk Brno jako tiskař. Tam se v 80. letech 20. st. stal vedoucím strojovny (Tisk, provoz 51, na Starobrněnské ul. 19/21), kde také tiskl katalogy a tiskoviny pro mezinárodní Bienále užité grafiky v Brně a tiskoviny vč. katalogů pro BVV Brno. Po privatizacích n. p. Tisk spoluzaložil Jiří Lejska v roce 1994 Tiskárnu Didot, která nejdříve sídlila v Brně-Slatině (Řípská ul.), v letech 2002-2010 jako Tiskárna Expodata-Didot v pavilonu B brněnského výstaviště a od roku 2010 v Brně-Líšni (Trnkova ul. 119) – nyní Tiskárna Didot, Printing, Packaging. Jiří Lejska jako jednatel firmy spolupracoval se SBB od počátku a v Tiskárně Didot se pod jeho patronací tiskla většina našich tiskovin (katalogy, pozvánky apod.). Čestným členem SBB byl Jiří Lejska jmenován v roce 2013. Do důchodu Jiří Lejska odešel z výroby definitivně před 3 roky.
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition: Ve foyer kina Světozor ve Vodičkově ul. v Praze je od 1. 9. 2024 ke zhlédnutí výstava filových plakátů právě 90letého Vratislava Hlavatého ze sbírek Galerie Terryho ponožky / Terry Posters. Výstava potrvá do 31. 10. 2024 — Ze stránky Galerie – viz https://www.terryhoponozky.cz/vystavni-cinnost/256-vratislav-hlavaty-90 – vybíráme: Vratislav Hlavatý je ilustrátor, autor animovaných filmů a pilot horkovzdušných balónů. Narodil se 18. 9. 1934 v Náchodě a studoval na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Praze (1950-1953) a Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1953-1959 – Adolf Hoffmeister – Ateliér filmové grafiky). Vystavuje od roku 1957. V letech 1964 -1991 pro Ústřední půjčovnu filmů v Praze navrhl 104 filmových plakátů. Výstava ve foyer kina Světozor představuje 60 plakátů, tedy více než polovinu plakátů které Vratislav Hlavatý navrhl. Ikonické jsou především jeho plakáty k zahraničním filmům Planeta opic, Gappa (1973), Harold Lloyd (1977) a Drahý zesnulý (1976). Plakáty doprovodil i filmy svého přítele režiséra Víta Olmera: Sonáta pro zrzku (1980), Jako jed (1985), Páni Edisoni (1987), Bony a klid (1988), Ta naše písnička česká II (1990) a Tankový prapor (1991). Oceněné filmové plakáty: 1977-1978 třetí cena časopisu The Hollywood Reporter a Stříbrný Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu (Harold Lloyd); 1988 Čestné uznání “Nejkrásnější plakát roku” (Bony a klid). Mimo jiné vystavoval i na kolektivních výstavách ve Finsku, USA, Polsku. Je zastoupen ve sbírkách Umělecko průmyslového muzea v Praze, Moravské galerie Brno, Art Muzeu v Lahti, Muzeu animovaného filmu na zámku Kratochvíle. — K výstavě kurátor galerie Terryho ponožky Pavel Rajčan napsal: „Rané výtvarné práce byly velmi jemně provedené perokresby, které prozrazovaly vliv Paula Klea, fascinaci kovbojskými příběhy a legendami Divokého západu a především překypovaly absurditou a černým humorem. Karikaturami přispíval do Plamene, Mladého světa, Hosta do domu, Kultury a Výtvarné práce. Jeho kresby a obrázkové příběhy se později objevovaly také v dětských časopisech Mateřídouška, Sluníčko a Ohníček. Od konce 50. let se věnoval knížní ilustraci.Výběrově: Karel Konrád: Epigramy (Mladá fronta 1958); Christian Morgenstern: Všelijaká zvířata pro kluky a děvčata (SNDK 1959); Zdeněk Jirotka: Saturnin (ČS 1964); Josef Škvorecký: Nápady čtenáře detektivek (ČS 1965); William Saroyan: Já a ty (Albatros 1972) a Gene Deitch: A visit from a Turtle (Abelard-Schuman 1974). Po roce 1989 vytvořil řadu ilustrací a knižních obálek pro nakladatelství Albatros, jako například Na svatého Dyndy Jiřího Žáčka a další. V roce 2009 obdržel Zlatou stuhu za ilustrační tvorbu knih pro děti. Výrazný a nápaditý styl humoristické kresby uplatnil i jako výtvarník animovaných filmů, např.: Tucet mých tatínků, Můj miláček Clementina, v pozdější době večerníčky Edudant a Francimor a další. S režisérem Gene Deitchem vytvořil v roce 1969 film Obři, který se na festivaly dostal až po roce 1989 a po zásluze získal hlavní cenu na festivalu v Bilbau. Se svojí ženou, režisérkou Michaelou Pavlátovou, spolu v roce 2006 vytvořili animovaný film Karneval zvířat, který získal Grand Prix na mezinárodním festivalu animovaného filmu v Třeboni. Ve výčtu aktivit Vratislava Hlavatého nesmí chybět zmínka o balónovém létání. Vratislav Hlavatý patří k zakládajícím členům Balónového klubu, mimo jiné byl v letech 1992 a 1993 účastníkem mistrovství Evropy a světa v balónovém létání a držel ve své době několik rekordů ve výškovém létání.“
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition: Malá výstava 11 plakátů Jana Rajlicha ml. byla právě nainstalována v Charkově (po 28 letech!!!). Výstavu ze sbírek Trienále 4th Block připravili profesor ХДАДМ (Харківська державна академія дизайну і мистецтв / Charkovská státní akademie designu a umění) Oleg Veklenko, Nataliya Nerubatska a další. Je otevřena v knihovně ХДАДМ od 28. 8. 2024 do října t. r.
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě/soutěži | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition/competition: Na 20. ročník festivalu „Jazz w Ruinach / Jazz in Ruins | ,Roots and Horizons‘ (Kořeny a horizonty)“ Gliwice PL bylo vybráno 128 plakátů autorů z 28 zemí. Pořadatelé to oznámili 24. 7. 2024. Ve výběrové porotě pracoval mj. náš člen SBB prof. Pavel Noga (další členové jury: Tomasz Kipka PL, Stefan Lechwar PL, Krasimira Drumeva BG a Emanuela Sutyła PL). Z členů SBB budou vystavovat Andrej Haščák SK a Jan Rajlich CZ, z CZ ještě Igor Rajič a Matouš Scholler a z SK Peter Eliáš. Plakát JWRP je tradičně od Tomasze Kipki:
———————————– 20. Festival Jazz w Ruinach s výstavou plakátů se koná v Gliwicích PL, Hala Modeli GZUT, 2.–10. 8. 2024.
KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE ___________________________________________________
Bienále Brno (SBB informuje o soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) inform about the competition/event: Bohužel se k nám nedostala včas zpráva o konání dalšího 12. ročníku Mezinárodního trienále ekologického plakátu 4. Blok v Charkově UA. Mělo téma REIMAGINE a bylo otevřeno v obvyklém dubnovém termínu. Zpětně tedy několik informací. O trienále nyní napsal našemu předsedovi Janu Rajlichovi prezident 4. Bloku, čestný člen SBB prof. Oleg Veklenko: Dear Ian, we really held our 12th triennial in Kharkiv, to the roar of explosions of Russian rockets and bombs. This time we received about 1,300 files and selected 340 for exhibition. Our front-line city does not currently have the opportunity to display all the selected posters. The exhibition took place in our Academy of Design and Arts, and there we were able to place only 140 posters from all 3 nominations. Our small team is spread all over the world. In Kharkiv, only me and the content editor Nataliya Nerubatska, who is here all the time and runs our Facebook page constantly, almost every day. This time, we could not get a grant and collected a small amount ourselves and printed the posters. But there is already an agreement on an exhibition in Kyiv in August-September. If there are not many shellings in Kharkiv, then I hope that we will make another exposition on the streets of Kharkiv, where there are many blocked windows of boutiques and offices after the shelling. (Milý Jane, opravdu jsme pořádali naše 12. trienále v Charkově za rachotu výbuchů ruských raket a bomb. Tentokrát jsme obdrželi kolem 1 300 souborů a vybrali 340 k výstavě. Naše frontové město v současné době nemá možnost vystavit všechny vybrané plakáty. Výstava se konala v naší Akademii designu a umění a tam jsme mohli umístit pouze 140 plakátů ze všech 3 kategorií. Náš malý tým je rozeset po celém světě. V Charkově ale jen já a obsahová redaktorka Nataliya Nerubatska, která je tu neustále a provozuje naši facebookovou stránku online, téměř každý den. Tentokrát se nám nepodařilo získat grant a sami jsme vybrali malou částku a vytiskli plakáty. Ale už existuje dohoda o výstavě v Kyjevě v srpnu až září. Pokud se v Charkově moc nestřílí, tak doufám, že uděláme další expozici v ulicích Charkova, kde je po ostřelování spousta zablokovaných výloh butiků a kanceláří.) Jak je zmíněno, vypsány byly 3 kategorie s termínem přihlášek do konce ledna resp. února 2024: 1) zobraz budoucnost 2) zobraz místo humanity v současném světě 3) zobraz Mariupol Součástí byla i mezinárodní plakátová akce Stand with Ukraine (Buď s Ukrajinou), která probíhá průběžně již 2 roky…
KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE ___________________________________________________________________________
Bienále Brno (SBB) vzpomíná… | Brno Biennale (BBA) recalls… Za Václavem Johanusem. Grafik originálního rukopisu Václav Johanus by se 6. července 2024 dožil 77 let Dne 23. února tohoto roku se nečekaně a náhle uzavřela umělecká a životní cesta Václava Johanuse. Grafik, ilustrátor a karikaturista originálního nezaměnitelného rukopisu odešel uprostřed řady smělých plánů a rozpracovaných děl. Osiřela současně jeho Galerie Hrozen, ambiciózní projekt, který s entuziasmem a radostným pocitem z dalšího naplněného „snu“ otevřel na konci roku 1998 v prostorách vlastního zrekonstruovaného původně renesančního domu v centru Českých Budějovic, v těsné blízkosti dominanty města Černé věže. Za více než čtvrtstoletí se mu i na tomto poli podařilo nevídané, uspořádal více než stovku samostatných a tematicky zaměřených výstav autorů věhlasných jmen. Galerie se zaměřila od počátku především na grafiku, typografii, ilustraci a kreslený humor, s občasnými průniky i do dalších uměleckých disciplín. Uměnímilovní návštěvníci se tu mohli setkat s díly špičkových autorů jako Jiří Kolář, Adolf Born, Jiří Šalamoun, Josef Paleček, Pavel Sukdolák, Eduard Ovčáček, Eva Hašková, Jan Kavan, Václav Kabát, Zdena Táborská Kabátová, manželé Janíčkovi, Emílie Tomanová, Eva Vlasáková, Aleš Lamr, Zdeněk Mézl, Jaroslav Sůra; jihočeští výtvarníci např. Karel Valter, Miloslav Nováček či František Peterka, z typografů zde vystavovali např. Jan Rajlich st., Jan Solpera, František Štorm a celá řada dalších význačných autorů. Naznačený výčet by nebyl úplný bez kreslířů-karikaturistů, osobitý pohled na svět tu představili například Stanislav Holý, Miroslav Barták, Vladimír Jiránek, Vladimír Renčín, Jan Hrubý, Petr Juřena, Pavel Matuška, Dušan Pálka, Vlastimil Zábranský, Dušan Poľakovič, Jiří Slíva, a další. Tedy autoři s nimiž se Václav potkával na stránkách novin a časopisů více než 45 let. Připomeňme, že autor vstoupil na českou výtvarnou scénu právě v oblasti kresleného humoru ve druhé polovině 60. let. Výtvarné glosy a ilustrace pro postupně desítky novin a časopisů, včetně odborně zaměřených, byly celoživotní srdeční záležitostí autora (mj. Mladý svět, Dikobraz, Stadion, Domov, Světová literatura, Student, Telegraf, Reportér, Květy, Sluníčko, Věda a technika mládeži, Ekonom, Právní rádce, Hospodářské noviny, Učitelské noviny, Jihočeská pravda – později Deníky Bohemia, Jihočeská univerzita a další). Publicista doc. Petr Žantovský věnoval osobnosti Václava Johanuse část textu otištěného bezprostředně po autorově úmrtí. P. Žantovský oceňuje originální rukopis kreslířů, dobových souputníků, jako byli právě Václav Johanus, Miroslav Barták, Vladimírové Jiránek a Renčín, Jiří Slíva a další: „Konkrétně u Václava Johanuse, a podobně také u Miroslava Bartáka, to bylo často bez berličky v podobě doprovodného textu, byla to ‚jenom‘ kresba, která sama o sobě nesla originální zajímavou informaci a názor. Jsem přesvědčen, že některé z těch kreseb by mohly klidně vstoupit i do dějepisu nebo do čítanek o výtvarném umění, protože jsou to věci až do té míry patafyzické a originální, že bychom o ně měli pečovat jako o jakési rodinné stříbro. Je velká škoda, že tito lidé odcházejí. Dnes je spousta šmuků, kteří se snaží uplatnit v nějakém módním kreativním řemesle, ale těmto mistrům svého oboru pochopitelně nemohou ani trošku sahat po kotníky. Nemají totiž to vzdělání, ten nadhled, nemají to charisma, ten intelekt a nemají dokonce ani jednu zkušenost, která pro tuto generaci byla strašně důležitá: výtvarníci této generace se museli vyrovnat s cenzurou, s nepříznivými publikačními podmínkami a museli najít cestu, jak je obejít a vymyslet způsob komunikace, kterému by rozuměl čtenář či divák, ale nerozuměl tomu cenzor. To je úžasná věc a úžasné umění, které je osobité a které žádné explicitní pseudokulturní produkce západního světa nemají, neboť neprošli takovou epochou. Tím vůbec nevolám, proboha, po návratu žádné totality, ačkoliv se nám jedna nebezpečně vrací. Zatím nevidím, s výjimkou M. Kemela, nikoho, kdo by byl schopen čelit této nové situaci s nadhledem a s takovým tím hořkým úsměvem. To je něco, co bylo vždycky dáno českému kreslenému humoru a také Václavu Johanusovi. Takže mu tímto vzdávám obrovský hold a vzpomínám na jeho dílo. Bude nám chybět,“ uzavřel Petr Žantovský. Autor rád střídal výtvarné disciplíny, ať šlo o výtvarnou glosu pro tisk, grafiku, knižní ilustraci, typografii, malbu nebo později koláž; každé zadání bral jako výzvu, jako dobrodružnou hru, k níž přistupoval se zaujetím a zodpovědností. Typické, chcete-li johanusovské prvky, jako nezaměnitelný rukopis postavený na grafickém základě, prvotní inspirace lidovou soustruženou figurkou, zjednodušená až strohá výtvarná forma, humorná zkratka či metafora, poetická nadsázka, smysl pro pointu a do precizního detailu dovedené zpracování – to vše byly esence, z nichž Václav vytvářel svůj nezaměnitelný rukopis a styl. Měl rád svět a život se vším, co žití obnáší. Miloval neopakovatelný kolorit jihočeských rybníků, řek a rybaření; jeho nejoblíbenější barvou byla modrá, jež zrcadlila krajinu jeho dětství a mládí. K raným vzpomínkám se rád vracel po celý život: nesmazatelně zformovaly jedno z jeho hlavních výtvarných témat, a navíc – byl jihočeským patriotem: „I když si do jihočeských rybníků někdy přidám mořského koníka nebo lasturu, rád zůstávám u nás na jihu,“ řekl kdysi. Výtvarná činnost a tvoření pro něj neztratily kouzlo a přitažlivost do posledních dní. Pamatujeme si ho uprostřed ohromného množství knih, jichž byl vášnivým čtenářem a sběratelem. Rád poslouchal hlavně jazzovou a klasickou hudbu. Sedával u svých pracovních stolů rozesetých po celém domě, nadosah vždy s malým šálkem kávy, nezbytným denním tiskem a desítkami pro něj typických malých bloků, do kterých si celoživotně zaznamenával stovky výtvarných nápadů, které později rozpracovával. Spoustu z nich už bohužel nedokončil, tak jak si plánoval a přál. Jeho originální a inspirativní osobnost je nenahraditelná a jeho laskavý humor, trefné glosy i lakonické poznámky nám budou chybět už navždycky. Umělecká tvorba Václava Johanuse dokázala oslovit a zaujmout několik generací od nejmenších příznivců po dospělé. O takový odkaz je třeba pečovat i do budoucna. Mgr. Hana Johanusová Bumbová Studio Hrozen, 23. 6. 2024
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition: 24. 6. 2024 byla v Technickém muzeu v Brně zahájena již tradiční výstava diplomových prací čerstvých absolventů studia průmyslového designu na Odboru průmyslového designu ÚK FSI VUT v Brně. Tato výstava je již 22. v pořadí (od roku 2004). ■ Výstava iD24 je otevřena denně mimo po a út 26. 6.–8. 9. 2024 v Malé galerii TMB, Purkyňova 105, Brno-Královo Pole. Na vernisáži promluvili děkan FSI doc. Ing. Jiří Hlinka, Ph.D., Mgr. Josef Večeřa, náměstek ředitele TMB pro Odbor vědy a techniky a doc. akad. soch. Ladislav Křenek, ArtD., vedoucí OPD ÚK FSI VUT. ■ Designérské diplomové projekty jsou na výstavě představeny jednak postery zobrazujícími vizualizace navržených výrobků, dále designérskými modely produktů a také ukázkami 3D animací. ■ Letos své práce vystavuje těchto 13 diplomantů – absolventů oboru Průmyslový design ve strojírenství:(autor, název, vedoucí DP): 1/ Natália Bališová, Design herního kokpitu, Ladislav Křenek 2/ Jan Bartůněk, Koncept design automobilu pro rok 2030, Ladislav Křenek 3/ Michal Dvořák, Design komunálního nosiče pro nástavby, David John 4/ Kateřina Gálová, Design závěsné tramvaje pro město Brno, Ladislav Křenek 5/ Samuel Javorský, Design vyhlídkového autonomního vozidla, David John 6/ Kateřina Kilánová, Design mobilního rentgenu, Dana Rubínová 7/ Simona Linhartová, Design lanovkové kabiny, Ladislav Křenek 8/ Viktor Novotný, Design soběstačného obytného modulu do pouštních oblastí, Ladislav Křenek 9/ Anna Shemetova, Design horkovzdušné pražičky kávových zrn, Josef Sládek 10/ Petr Šnajdr, Design plavidla pro sběr oceánského odpadu, Ladislav Křenek 11/ Markéta Šrůtková, Design odběrového centra, Dana Rubínová 12/ Radka Valentová, Design elektromagnetického posilovacího zařízení, David John 13/ Réka Válent, Design sady venkovních posilovacích strojů, Josef Sládek
——— Průmyslový design na ÚK FSI VUT Brno ■ Co je to design? Design je vytvoření představy o tom, jak mají fungovat různé věci, výrobky a systémy, jak mají být vyrobeny a jak mají vypadat. Prostředky tvorby designu spočívají z největší části v kreativitě a ve vizuální formě znázornění této představy. ■Současná oficiální definice průmyslového designu schválená Světovou organizací designu WDO (World Design Organization, dříve ICSID Mezinárodní rada společností průmyslového designu), je tato: Industrial Design is a strategic problem-solving process that drives innovation, builds business success, and leads to a better quality of life through innovative products, systems, services, and experiences. Industrial Design bridges the gap between what is and what’s possible. It is a trans-disciplinary profession that harnesses creativity to resolve problems and co-create solutions with the intent of making a product, system, service, experience or a business, better. At its heart, Industrial Design provides a more optimistic way of looking at the future by reframing problems as opportunities. It links innovation, technology, research, business, and customers to provide new value and competitive advantage across economic, social, and environmental spheres. (Průmyslový design je strategický proces řešení problémů, který podněcuje inovace, buduje obchodní úspěch a vede k lepší kvalitě života prostřednictvím inovativních produktů, systémů, služeb a zkušeností. Průmyslový design překlenuje propast mezi tím, co existuje a tím, co je možné. Je to transdisciplinární profese, která využívá kreativitu k řešení problémů a spoluvytváření řešení se záměrem zlepšit produkt, systém, službu, zkušenost nebo obchod. Průmyslový design svou podstatou poskytuje optimističtější způsob pohledu na budoucnost tím, že problémy přehodnocuje jako příležitosti. Propojuje inovace, technologie, výzkum, obchod a zákazníky, aby poskytovaly novou hodnotu a konkurenční výhodu napříč ekonomickou, sociální a environmentální sférou.) ■WDO na 29. 6. vyhlašuje každoročně World Industrial Design Day (Světový den průmyslového designu) viz https://wdo.org/programmes/widd/world-industrial-design-day-2024/, takže i výstava diplomových prací absolventů OPDÚKFSIVUT zahajovaná koncem června je pravidelně připomínkou tohoto světového dne. ■ Profil studia průmyslového designu na ÚK FSI VUT v Brně je zaměřen na komplexní navrhování designu produktů různého typu – od nástrojů, nářadí, drobných předmětů a domácích přístrojů přes dopravní, stavební, zemědělskou, lékařskou atp. techniku až po obráběcí stroje, energetická zařízení i větší výrobní jednotky. Ve 3letém bakalářském a 2letém navazujícím magisterském stupni studenti procházejí základním teoretickým studiem požadovaným pro odborníka strojaře (matematika, fyzika, statika, pružnost a pevnost, konstrukce atp.) i základy výtvarných disciplín jako kresba, modelování, teorie designu, ergonomie, dějiny umění a designu, marketing, typografie, počítačová grafika a animace apod. Podstata jejich designérského školení tkví v ateliérové tvorbě, kde nabývají zkušenosti s designérským přístupem při navrhování řešení velké škály různých zadání. ■ K historii výuky průmyslového designu na FSI VUT Brno: V letech 2021–2023 jsme si připomínali již 30 let od založení Odboru průmyslového designu ÚK FSI VUT Brno a od zahájení výuky. OPD v roce 1991 založil a vedoucím byl Ing. arch. Miloš Klíma, CSc. V letech 1996–2014 OPD vedl doc. Ing. arch. Jan Rajlich a od září 2014 je vedoucím OPD doc. akad. soch. Ladislav Křenek, ArtD. (Podrobněji o historii oboru v článku J. Rajlicha „Design na FSI VUT a co předcházelo…“, viz http://dokumenty.uk.fme.vutbr.cz/PD/PD_almanach_krasne_stroje_I.pdf) ■ Od r. 1997 se na ÚK FSI VUT Brno uskutečnily státní závěrečné zkoušky s obhajobami diplomových projektů již 28× a letos počet absolventů magisterského oboru „Průmyslový design ve strojírenství / Industrial design“ přesáhl za těchto 28 let již 400 mladých designérů. ■ V akad. roce 2023/2024 na Odboru průmyslového designu ÚK FSI VUT v Brně-Králově Poli pod Palackého vrchem působili – jako interní pracovníci doc. akad. soch. Ladislav Křenek, ArtD.; doc. Ing. arch. Jan Rajlich; Ing. Dana Rubínová, Ph. D.; akad. soch. Josef Sládek, ArtD.; doc. Ing. Jiří Tauber, PhD. – jako externisté akad. soch. Tamara Buganská; Ing. Eva Fridrichová, PhD.; doc. Ing. Branislav Jelenčík, ArtD., Dip. Mgmt.; Ing. David John; PhDr. Dagmar Koudelková; doc. Ing. Libor Pantělejev, Ph.D., Ing. Jakub Růčka, MgA. Michaela Roudnická; Ing. Jaroslav Štigler; Mgr. Michal Trávníček; Ing. Filip Uhlíř; Ing. Mgr. Anna Vávrová, Ing.Tomáš Vevera – a doktorandi Ing. Pavol Lupták, Ing. Darina Zelenitca a Ing. Jan Vítek (studující na FaVU). ■ Architektonické řešení výstavy, design posterů, pozvánek, katalogu a výstavního objektu: Ing. Pavol Lupták a Ing. Darina Zelenitca Text TZ: doc. Ing. arch. Jan Rajlich ■ Kurátor výstavy za OPD ÚK FSI VUT Brno: Akad. soch. Josef Sládek, ArtD., tel. +420 541 142 892, josef.sladek@vut.cz Pořadatelé: ■ Odbor průmyslového designu, Ústav konstruování FSI VUT Brno, Technická 2896/2, 616 69 Brno; Vedoucí odboru doc. akad. soch. Ladislav Křenek, ArtD., tel. +420 541 143 213; ladislav.krenek@vut.cz; https://www.facebook.com/opdukfsivut/; https://www.instagram.com/opdukfsivut/ ■ Technické muzeum v Brně www.technicalmuseum.cz
Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě/soutěži | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition/competition: Rádi bychom vás pozvali k účasti na výstavě jazzových plakátů na 20. ročníku festivalu Jazz w Ruinach / Jazz in Ruins“ Gliwice PL , který se koná od 2. do 10. srpna 2024. Letošním tématem jsou ‚Roots and Horizons‘ (Kořeny a horizonty). Plakáty zasílejte online do 14. 7. 2024 JAZZ: ROOTS&HORIZONS – call for posters! Požadavky: soubor: JPG (maximální kvalita), 700 × 1000 mm (vertikálně), 200 dpi, CMYK. Název souboru: country_last-name_first-name_title-poster (např. germany_smith_john_past-and-future) S pozdravem, tým JWRP
Znění výzvy pořadatelů v angličtině: Hello! We would like to invite you to take part in the jazz poster exhibition at the 20th Festival ‘Jazz in the Ruins’ taking place from August 2nd to 10th, 2024. This year’s theme is ‘Roots and Horizons’. Submit your posters by the deadline of July 14, 2024. JAZZ: ROOTS&HORIZONS – call for posters! File we require: JPG (maximum quality) File parameters: 700 × 1000 mm (vertical), 200 dpi, CMYK File name: country_last-name_first-name_title-poster e.g. germany_smith_john_past-and-future Best regards, JWR team
Bienále Brno (SBB) informuje o soutěži / Brno Biennale (BBA) informs on competition: Se soutěžemi a výstavami s tématikou práv a ochrany žen se roztrhl pytel… Nejnovější akci vypisuje známá pařížská iniciativa Poster for tomorrow. Zde je doslovný překlad její výzvy a níže anglický originál.
Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat Čestný člen SBB Zdzisław Schubert zemřel 21. 3. 2024 v Poznani PL ve věku 81 let. Narodil se 13. 7. 1942 v Poznani. Historik umění, absolvent Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani (1965). Inicioval vznik sbírky plakátů v Národním muzeu v Poznani (1968), kterou vedl až do svého odchodu do důchodu (2007). Uspořádal přes 60 výstav v mnoha galeriích a muzeích v Polsku (Gniezno, Katovice, Krakov, Lodž, Ostrów Wielkopolski, Poznaň, Sopoty, Štětín, Toruň, Varšava a Wrocław) i v zahraničí (Berlín, Bratislava, Budapešť, Moskva, Leningrad, Lahti, Paříž, Pécs, Praha, Shenzhen, Stuttgart a Washington). Nejvýznamnější z nich byly: Plakát musí zpívat na MNP (2011) a Vrchol babylonské papírové věže na Salonu Akademie výtvarných umění ve Varšavě (2016) – zahájení 50. jubilejního mezinárodního bienále plakátu. Obě výstavy doprovázely rozsáhlé monografické katalogy. Umění polského plakátu také prezentoval na přednáškách v Praze, Hradci Králové, Brně, Moskvě, Paříži, Cergy-Pontoise a Tokiu a vedl kurzy dějin plakátu a designu na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani. Publikoval přes 100 článků o polských plakátech a jejich tvůrcích v časopisech: Projekt, Format, Nurt, Sztuka, Art&Buiseness, Dygit, 2+3D, Graphis, Novum, Print a Signes, četné katalogy k výstavám, které pořádal, a monografie o tvůrcích a oboru. Jeho poslední vůlí bude Polská škola plakátu, která vyšla těsně před jeho smrtí. Zasedal v porotě 14. bienále grafického designu v Brně (1990) a 8. trienále plakátu v Trnavě (2012) a mnoha ročníků Polského bienále plakátu v Katovicích. Od roku 1972 byl členem výběrové jury Mezinárodního bienále plakátu ve Varšavě, od jeho 24. ročníku zasedal v Programové radě a byl jejím čestným předsedou. Zdzisław Schubert.byl jmenován čestným členem SBB 27. 4. 1996. Čest jeho památce.
Zdzislaw Schubert a Lech MajewskiZdzislaw Schubert a Jan Rajlich ml. -Trnava 2012Pekka Loiri, Zuzana Dohnalová, Zdzislaw Schubert, Jan Rajlich ml., TPT 2012
Jiří Lejska se narodil v Brně 17. 9. 1954 a vyučil se v oboru tiskař na Střední polygrafické škole v Brně. 
Do důchodu Jiří Lejska odešel z výroby definitivně před 3 roky.
