Galerie Terryho ponožky vystavuje společenské plakáty z let 1946–1990

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about the exhibition:

PLAKÁT NA CESTĚ K SAMETOVÉ REVOLUCI 1989  Společenské plakáty z let 1946–1990
Galerie Terryho ponožky, kino Světozor, Vodičkova ul., Praha
23. 9.>31. 12. 2019
Výstava představuje 60 plakátů z let 1946 až 1990, které dokumentují cestu naší země z temných padesátých let, přes pražské jaro 1968 až k sametové revoluci v listopadu 1989.
Výběr představuje tzv. společenské plakáty, které dokumentovaly, komentovaly a propagovaly různé vrstvy společenského života naší někdejší Československé socialistické republiky a uzavírá se plakáty k sametové revoluci 1989.
Výstavu lze rozdělit do čtyř základních skupin: Plakáty volební; politická propaganda; film jako nástroj propagandy a obecné společenské plakáty.
Plakáty volební zahrnují jak plakáty k prvním poválečným volbám v roce 1946 tak k sametové revoluci 1989 – potažmo prvním svobodným volbám v roce 1990. Z této skupiny lze vyzdvihnout plakát skupiny výtvarníků P5P (Pracovní pětka program) Volte komunisty z roku 1946 a raritní plakáty Josefa Lady Volíme kandidáty národní fronty a Všichni k volbám z let 1954 a 1957 a pak samozřejmě samotné plakáty k sametové revoluci (unikátní plakát Michala Cihláře Klidné vánoce s Občanským fórem a typografický plakát Aleše Najbrta Jaro 68 – Podzim 1989).
Politická propaganda. Plakát byl samozřejmě mocnou zbraní komunistického režimu. Ten jej vysílal do českých ulic při nespočtu příležitostí v masivním nákladu a s razancí hodnou kovaných soudruhů. Pestrost a bohatost této náruče propagačního kvítí byla opravdu rozmanitá: 1. Máj svátek práce, Mezinárodní den dětí, Mezinárodní den žen, Československá spartakiáda, Pionýrské hnutí, Svaz československo-sovětského přátelství, Den horníků, VŘSR. Sbírka Terryho ponožek obsahuje přes tisíc takovýchto plakátů. Z vystavených pak nelze přehlédnou plakát Dagmar Sedláčkové Nejlepší z nás zvolíme za poslance nebo „komiksově pěvecké“ plakáty Jaroslava Fišera Kramářská píseň o té vetešiPíseň o Kulakovi. Samostatnou kapitolou pak byly socialistické „reklamní“ plakáty propagující snad jediný peněžní podnik v zemi Státní spořitelnu a její ryčné slogany: Pracujme a spořme pro ještě bohatší a aktivnější život a  Blahobyt z práce – spokojenost z úspor.
Film jako nástroj propagandy byl samozřejmě hojně využíván především v 50. letech. Ať již samotnou politickou orientací filmů (Anna proletářka, Daleko od Moskvy), tak filmovými festivaly, přehlídkami a dalšími vzdělávacími podniky – které film směřovaly takřka výhradně k pracujícímu lidu. To dokumentují plakáty Filmový festival pracujících Ústecka nebo Sovětský film v měsíci československo-sovětského přátelství.
Společenské plakáty pak z dnešního pohledu úsměvně dokumentují život v tehdejší ČSSR. Šlo by zapět s Waldemarem Matuškou nad stejnojmenným plakátem k jeho vystoupení To všecko vodnes čas a jen deklamovat názvy jednotlivých plakátů a obraz plakátové cesty k sametové revoluci nabývá na zřejmosti: Elektronika SSSR, Mládí na hřiště, Stanové tábory, Sporožíro, Hory volají, Strýček Jedlička, Balaton, Porta, Kučerovci, Zahrada Čech, Jawa 350…
Unikátním doplňkem výstavy jsou pak tři originální plakátky vytištěné a vylepené v českých ulicích v srpnu 1968: Domoj, Moskva 1800 km a OSN_SOS.
⇒Pavel Rajčan, filmová galerie Terryho ponožky
terryhoponozky.cz
terryposters.com



KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *