Archiv autora: Pavel Beneš

Grafický designer, pedagog (vedoucí ateliéru Vizuální design, FUD UJEP v Ústí nad Labem). Člen SBB. Graphic designer, pedagogue (head of the studio Visual design, FUD UJEP in Usti nad Labem). A member of SBB.

Mezinárodní den výročí Černobylu 1986 (International Chernobyl Disaster Remembrance Day)

Černobylská havárie je memento lži komunistické ideologie | The Chernobyl nuclear disaster is a memento of the lies of communist ideology

Pavel Beneš: Chernobyl Disaster, April 26, 1986

Černobylská havárie je dosud nejzávažnější havárií v historii jaderné energetiky. V časných ranních hodinách v sobotu 26. dubna 1986 došlo v Černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny k abnormálnímu vzrůstu výkonu a následnému prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru. V 01:23 moskevského času odhodila mohutná parní expanze víko reaktoru a vyústila v požár, sérii dalších explozí a roztavení reaktoru. Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Okolí elektrárny, včetně blízkého města Pripjať, bylo evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. Teprve 28. dubna Sovětský svaz o havárii poprvé informoval v moskevském rozhlasu a přes zpravodajskou agenturu TASS. Odhady počtu obětí se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Celkový počet lidí, kteří v důsledku havárie zemřeli nebo v budoucnosti mohou zemřít (z celkově postižených 500 tisíc), se odhaduje na 4000.
Byl jsem tehdy na vojně. Politruk pplk. Podroušek nám dal 30. dubna 1986 přednášku, jak SSSR pomohl světu svou jadernou iniciativou, a že zprávy o výbuchu v Černobylu jsou jen projevem imperialistické závisti. A jak měli tehdy všichni bolševici pocit, že všechno v Rusku někdo vymyslel nebo založil, tak i tenhle trouba řekl: „Soudruh Černobyl ví, co dělá, soudruzi.“
Pavel Beneš, 26. dubna 2020

The Chernobyl disaster was a nuclear accident that occurred on Saturday 26 April 1986, at the No. 4 reactor in the Chernobyl Nuclear Power Plant, near the city of Pripyat in the north of the Ukrainian SSR. It is considered the worst nuclear disaster in history. At 01:23 Moscow time, a massive steam expansion tossed the reactor lid and resulted in a fire, a series of further explosions, and the reactor melting. A radioactive cloud was released into the atmosphere, advancing through the western part of the Soviet Union, Eastern Europe and Scandinavia into the entire northern hemisphere. Large areas of Ukraine, Belarus and Russia have been contaminated. The area around the power plant, including the nearby town of Pripyat, was evacuated and turned into a closed zone. It was not until April 28 that the Soviet Union reported the accident for the first time on Moscow radio and through the TASS news agency. Estimates of the number of victims range from 31 deaths (directly at the accident and within three months after it) to almost a million. The total number of people who have died as a result of the accident or may die in the future (out of a total of 500,000 affected) is estimated at 4,000.
I served in the army then. Political officer until April 30, 1986, gave us a lecture about the USSR helped the world with its nuclear initiative, and that the news of the Chernobyl disaster is only a manifestation of imperialist jealousy. And as all the communists felt at the time that someone in Russia had invented or founded everything, so this man also said: „Comrade Mr. Chernobyl knows what he’s doing, comrades.“
Pavel Beneš, April 26, 2020

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


POSTER FOR TOMORROW – FAKE NEWS

Bienále Brno (SBB) zve k účasti v soutěži/akci | Brno Biennale (BBA) invites to participate in the competition/event
„Fake news might feel like a recent development that has only come to prominence since the election of one politician who shall not be named, but the practice of spreading rumours and misinformation is as old as the printed word. People have always twisted the truth, or simply told lies, to get what they want (or change the world). But now we have the ability to share information faster and wider than ever before. It used to be only a few media outlets or government sources that could shape public thought, but now everyone can. And unlike the media or government, none of us are held accountable for what we post. As there are few laws or fines that can be thrown at us for posting lies, there is no incentive to act responsibly in the public sphere. Get likes (or votes) first, worry about the consequences later—and why should we when the leader of the free world regularly tweets and says blatant untruths without consequence?“

Pokračování textu POSTER FOR TOMORROW – FAKE NEWS

Kde jsou grafici, když je jich třeba?

Nevím, jestli jsem to pochopil správně, ale je trendem dneška a zejména v Česku, že politické plakáty vznikají především pro galerie a bienále a přehlídky grafického designu, na nichž taková kategorie ještě existuje?
Již dlouho marně volám do éteru a apeluji na své kolegy grafiky, aby se skrze médium tak úžasné a globálně srozumitelné, jakým grafický design bezesporu je, zapojili do politických aktivit. Aby svůj cit a talent pro výtvarnou práci s textem aplikovali na hesla a transparenty demonstrantů pro tu či onu věc, pro lepší raději, ač o tom, co dobré je a co nikoli, ať si každý rozhodne sám.
Nedávnou listopadovou sobotu se konala na pražské Letné největší demonstrace proti establishmentu od památného 25. listopadu 1989. Stejně jako pár měsíců předtím (23. června 2019), i tentokrát se nad hlavami demonstrantů objevily desítky a stovky transparentů, velmi vtipných a promyšlených, kterým by ale nějaká elementární typografická invence ještě pomohla.
Kam se poděli všichni ti natěšení a kreativitou nadržení kamarádi, kteří v listopadových dnech a nocích roku 1989 chrlili v pražském Mánesu (a mnohde jinde samozřejmě také) plakáty a transparenty, jimiž pak občané argumentovali při svém pochopitelném boji za naši současnou svobodu? Kam zmizela jejich vůle jednoduchým znakem podat apel, jemuž literáti museli věnovat několik vět a herci spoustu slov? Proč rezignovali na roli němých, přesto ale velmi hlasitých podpůrců demokracie, práva a rozumu?
Dnes a denně se nepřestávám divit, jakému grafickému balastu jsme všude vystaveni. K čemu jsou nám absolventi prestižních vysokoškolských ateliérů vedených uznávanými (a často právě v onom listopadu 1989 velice progresivními) grafiky a typografy, když pak ve vlastní profesionální praxi buď v lepším případě vizuální smog pouze ředí a zušlechťují, v horším případě pak jej násobí a množí skrze neodmítnutelná přání movitých klientů? Každým dnem přibývají nové vizuální systémy, další symboly a další piktogramy, loga, značky a manuály k nim a manuály, jak se vyznat v manuálech… a vedle vší téhle zbytečné a nicotné činnosti (ovšemže za prachy, a ne malé) si Umělci a Designeři a Ilustratéři s velkými U, D a I už nejspíš nenajdou ani čas, ani kreativitu na obyčejnou myšlenku, řečenou jednoduše a srozumitelně. A hlavně – smysluplně. Ve jménu ideálu vyššího než je osobní ekonomický prospěch, pro jiné lidi než které zastupuje klient, a – a to je nejspíš zásadní důvod oné kreativní neochoty – zadarmo. Slova jako charita, dar, filantropie nebo dobrovolnost český grafický design zkrátka nezná. Co není za honorář (ať ve formě finanční odměny, nebo alespoň popisku pod rámem ve sterilní galerii), to neexistuje.
V to samé listopadové sobotní odpoledne, kdy nad Letnou vlály tisíce českých vlajek a větru odolávaly stovky transparentů (včetně toho mého), se na jihu Čech sešla profesní grafická asociace. Protože jsem za větší svoji povinnost považoval účast na demonstraci, ze schůze jsem se omluvil, s dovětkem, že to oddemonstruji i za své kolegy. V odpovědi na mou omluvu jsem byl zaskočen názorem, že za ně jsem tedy rozhodně nedomonstroval. Jejich místo že je jinde, než pod vlajícími transparenty na zbytečné demonstraci…
Takže při kterémkoli příštím veřejném protestu budou opět k vidění sice vtipné a úderné, ale neumnělé cedule na papundeklech a bednách od banánů, zatímco v několika málo galeriích či muzeích budou viset umělecké, politicky angažované plakáty s texty plnými demokracie, lidských práv, svobody a nesmiřitelnosti se zlem světa, vzniklé především pro ten malý popisek a reprodukci v katalogu. Asi je zbytečné dodávat, že v takových galeriích se na vystavené exponáty fronty rozhodně nestojí…
Pavel Beneš, 25. listopadu 2019 odpoledne (přesně 30 let od demonstrace na Letné, kdy padla v ČSSR cenzura)

Demonstrace proti korupci, Letná, 23. 6. 2019.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


FIALOVÁ BENEŠ ve Špejcharu Želeč

Bienále Brno (SBB) informuje o výstavě | Brno Biennale (BBA) informs about exhibition:

Náš člen Pavel Beneš vystavuje od konce října společně se svou spolužačkou z UMPRUM Ivou Fialovou v nádherném prostoru Muzea a obrazárny Špejchar v Želči, nedaleko Tábora. Na výstavě budou k vidění – mezi staletými olejovými portréty místní honorace – zejména jeho karikatury, drobné grafické práce (jmeniny, mezinárodní dny), parafráze slavných značek, legendární Labradosti a samozřejmě nebudou chybět politicky zcela nekorektní parafráze. Zaroveň ale také expresivní, až nežensky razantní a divoké, o to ale silnější a působivější obrazy malířky Ivy Fialové.

Výstava začíná 27. 10. 2018 v 19 hodin, a skončí 22. 12. 2018.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


Proč se grafici téměř neangažují?

Pavel Beneš s Renatou Kalenskou

Bienále Brno informuje / Brno Biennale informs:
Náš člen, grafik Pavel Beneš, si povídal na Seznamu o angažovanosti grafiků v současné, politicky vyhraněné době. Rozhovor s ním vedla Renata Kalenská.

Video celého takřka půlhodinového rozhovoru najdete na TV Seznam Zprávy dne 24. 2. 2018 s úvodním článkem pod titulkem Výzva: Chybí v Česku politicky angažované umění? Nechápu, proč výtvarníci mlčí, říká grafik Beneš (viz odkaz zde).

 

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


Klauzury v Ústí! | Semester works in Ústí!

Přijeďte na veřejnou obhajobu klauzur budoucích grafických designerů! | Welcome to the public presentation of semester work future graphic designers!
Na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem se ve dnech 7. a 8. února 2017 konají veřejné obhajoby klauzur za zimní semestr 2016–2017. V úterý 7. února proběhnou obhajoby v ateliérech Grafický design 2 (vedoucí doc. Michal Slejška a Pavel Frič) a Vizuální design (vedoucí doc. Pavel Beneš a Michaela Labudová), a v obou ateliérech řeší tentýž úkol: Manuál. Formy výstupu a prezentace nemají studenti nijak definované, takže se lze těšit na nejedno překvapení.
Ve středu 8. února pak proběhne hodnocení v ateliéru Grafický design 1 (vedoucí prof. Karel Míšek a Jan Hora).
Po oba dny samozřejmě probíhá hodnocení i v ostatních, ovšem již negrafických ateliérech.

Hodnocení úkolu NOHA.
Hodnocení úkolu NOHA.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


TISDC 2016: Velkou cenu získala práce z Česka! | Grand Prix for Czech!

Bienále Brno (SBB) informuje / Brno Biennale (BBA) informs:
Na to, že Češi přihlásili do soutěže jen šest prací, je to velký mezinárodní úspěch! / Czechs participated with only six artworks, it’s great international success!
V polovině října roku 2016 se v Taichungu sešla komise pro závěrečné hodnocení Taiwan International Student Design Competition 2016, „druhé největší soutěže studentského designu na světě“, jak celé finále uvedl Apex Lin, ředitel projektu. Byl jsem za SBB v jury pro vizuální design (jak příhodné, viz podpis), a jako grafik si troufám tvrdit, že spousta českých studentských nápadů by valnou většinu nejen ze zúčastněných, ale i z postoupivších plakátů hravě strčila do kapsy.
Vyhlášení vítězů včetně zahájení výstavy vítězných prací proběhne 28. 11. 2016, lze tedy už chválit konkrétní vítěze a tleskat poraženým. Nejpodstatnější zprávou bezesporu je ta, že největší Velkou cenu napříč všemi kategoriemi vyhrála studentka z Česka, Hana Nováková z FAMU, za svůj film Borderlines, což lze za úspěch považovat o to více, že Češi přihlásili pouhých šest prací z celkových 14 858, a do druhého kola mezi 371 prací postoupila právě jen ona. Česká republika se tak stala zemí, která letos na TISDC získala to nejlepší možné ocenění!
Zlatou medaili v sekci Vizuálního designu získala YuRan Hu CN, stříbrnou Yasuharu Saito JP a tři bronzové medaile získali Hu Yan a Wei-Zhe Chan CN a Yoichiro Omani JP.
Speciální cenu SBB získal Yu-Wei Chen CN za sérii plakátů, které sice hrozily být důvodem k odchodu zástupce Jihoafrické republiky Gavina Mageniho („Jestli tyhle plakáty získají některou z hlavních cen, opustím komisi!“), ale jako jediné z hodnocených prací byly barevné (!), což byl můj lehce sarkastický argument pro udělení alespoň té naší ceny („Jak chceme být do budoucna optimističtí, když oceňujeme černé a vesměs velmi depresivní plakáty?!“).
Více informací o oceněných najdete zde.
Doc. ak. mal. Pavel Beneš,
grafik a vedoucí ateliéru Vizuální design (sic!)
FUD UJEP v Ústí nad Labem

Finální hodnocení se neobešlo bez recese: zástupce SBB Pavel Beneš (vpravo) se svou tlumočnicí Yen-Tzu Chang, ještě loni studentkou MU v Brně.
Finální hodnocení se neobešlo bez recese: zástupce SBB Pavel Beneš (vpravo) se svou tlumočnicí Yen-Tzu Chang, ještě loni studentkou MU v Brně.
Komise TIDSC 2016 těsně před začátkem hodnocení.
Komise TIDSC 2016 těsně před začátkem hodnocení.
Komise TISDC 2016 v Museu moderního umění Univerzity Taichung.
Komise TISDC 2016 v Museu moderního umění Univerzity Taichung.
Kompletní komise v kategorii Vizuální design: zleva Muh Chen a Pao-Chin Huang (Taiwan), Wilson Lam (Macau), Gavin Mageni (JAR), Zachary Haris Ong (Malajsie), Andrew Pang (Singapur), Tai-Keung Kan (Hong Kong), Akibo Lee (Taiwan), a vpravo Angélica Olivares Escobar (Mexiko) a Pavel Beneš (CZ).
Kompletní komise v kategorii Vizuální design: zleva Muh Chen a Pao-Chin Huang (Taiwan), Wilson Lam (Macau), Gavin Mageni (JAR), Zachary Haris Ong (Malajsie), Andrew Pang (Singapur), Tai-Keung Kan (Hong Kong), Akibo Lee (Taiwan), a vpravo Angélica Olivares Escobar (Mexiko) a Pavel Beneš (CZ).

Předchozí zpráva o TISDC 2016 viz http://sbb-bienale-brno.cz/9-rocnik-designerske-souteze-tisdc-2016-vyhlasen/

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE