Archiv rubriky: Nekrology | Obituaries

František Borovec známý/neznámý

 

Bienále Brno (SBB) zve na vzpomínkovou akci/výstavu | Brno Biennale (BBA) invites to a commemorative event/exhibition
František Borovec známý/neznámý, setkání Františkových přátel a známých
Galerie G13, Dominikánské nám. 6/7, Brno, úterý 14. 5. 2024 v 17 h

https://www.facebook.com/1415794100/videos/7257574187673016/

 

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


Opustil nás František Borovec (83)

 

Autoportrét Františka Borovce
Autoportrét Františka Borovce

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Brněnský grafik a ilustrátor František Borovec (nar. 14. 7. 1940 ve Veselí nad Moravou) zemřel v Brně ve věku nedožitých 84 let v časné ráno 17. 4. 2024  po těžké zákeřné nemoci, se kterou několik let bojoval. Poslední rozloučení bude v pondělí 22. 4. 2024  ve 14.45 hod. v obřadní síni brněnského krematoria.


F. B. byl absolventem grafického oboru SUPŠ v Uherském Hradišti (profesoři Karel Hofman a Rudolf Kubíček,1960).
F. B. p
racoval jako produkční výtvarník (grafika a scénografie) ve filmových a televizních studiích a divadlech a příležitostně působil i na středních i vysokých školách (naposledy byl několik let externistou v ateliérech grafického designu na Odboru průmyslového designu FSI VUT Brno).
F. B. byl bytostný kreslíř – kresby a novinové karikatury (ty podepisoval od r. 1967 jako Vávra F. B. nebo Vap) byly jeho přirozeností.
F. B. navrhl přes 400 podnikových a produktových značek a logotypů.
F. B. tvořil zejména v 60.-70. letech „ikonické“ linorytecké plakáty pro brněnské hudební skupiny (např. Synkopy 61). K tvorbě plakátů se vrátil v posledních 20 letech, kdy se svými sociálními plakáty účastnil í mezinárodních výstav (Bardejov, Katowice, Lipsko, Moskva, Praha, Rzeszow, Šanghaj, Šen-čen, Tchaj-pej, Trnava, Žilina aj.).
F. B. v poslední době vystavoval na svých samostatných výstavách (zejména v Brně) obrazové počitačově upravované ilustrace a graficky modifikované foto-portréty brněnských osobností.
F. B. byl spoluorganizátorem a instalátorem také různých výstav kolektivních, např. výstavy SVUT nebo SBB v galeriích KIC Brno, HaDivadlo Brno, Galerie G13 aj…
F. B. patřil mezi výrazné a občas i svou náturou provokativní osobnosti brněnského výtvarného života a jihomoravské grafiky…
František Borovec se stal roku 2000 členem SBB a byl aktivním členem jeho
Řídícího výboru. K osmdesátinám byl v roce 2020 jmenován čestným členem SBB.
ČEST JEHO PAMÁTCE!

https://www.facebook.com/1415794100/videos/7257574187673016/

František Borovec: Help me!, Ekoplagát Žilina 2023

Boris Mysliveček (úplně vlevo) v Poslední leči po vernisáži Radka Postla, z SBB dále Mekyska, Rajlich ml. a v čele Borovec…
F. Borovec: Dialog
František Borovec CZ
František Borovec CZ

František Borovec
František Borovec
František Borovec CZ
František Borovec, bronzová cena
František Borovec, Jan Rajlich, Andrej Haščák

 

Poslední rozloučení přednesené Janem Rajlichem 22. 4. 2024 ve 14.45 ve velké obřadní síni Krematoria města Brna:

Občane – Borovče – Františku,
asi sis v životě nepomyslel, že tu takto budu stát u Tvojí rakve a k Tobě mluvit. Ale už tomu tak bohužel je…
Zvlášť když jsme se znali jenom čtvrtstoletí – to znamená ani ne třetinu Tvého skoro čtyřiaosmdesátiletého života… Možná bych si nyní ale dovedl docela představit Tvůj ohromený a třeba i pobavený uštěpačný výraz ve tváři…, když bys mě tu takto zpozoroval.
Není to lehké něco krátce říci o Tobě a o Tvém životě, když já, na rozdíl od Tebe nemohu třeba vytáhnout nějakou, jak jsi říkal „sprostonárodní“ píseň z Tvého rodného slováckého Veselska, kterých jsi Ty uměl nepočítaně a která by vše řekla jen tak…
Vím, že jsi nikdy nedal dopustit na své výtvarné školení na uherskohradišťské „umprumce“ koncem 50. let, škole, která tehdy přímo pokračovala v tradici načaté zlínskou baťovskou Školou umění… Duch této školy byl stále s Tebou…
A v duchu touto školou vypěstovaného výtvarného názoru ses stal horlivým vyznavačem umění s velkým U — a často i břitkým a občas i nesmlouvavým kritikem toho, co v umění není původní, co nemá autorskou myšlenku a důvtip, co je prostě plytké, bez duše nebo bez formy… Byls kritikem toho, co se v současném umění jen za umění samo prohlašuje. A to, že toho je kolem tolik – to Tě trápilo a nikdy ses nevyrovnal s prostředností, a to nejen v umění výtvarném, ale také v dramatickém umění, kde jsi jako výtvarník v brněnské televizi a divadlech řadu let působil… Byls prostě občas i svou náturou provokativní osobností brněnského kulturního života…
Ve Tvém rejstříku výtvarném hrála prim kresba, byls přirozeným kreslířem a v počátcích i novinovým karikaturistou (vtipy jsi podepisoval jako „Vávra eF. Bé. nebo „Vap). Svými v mžiku načrtnutými kresbičkami sis sjednával přízeň okolí, ať už šlo o prodavačku, spolucestující ve vlaku, recepční, lázeňskou, manažera, či o vrátného kdesi … kdekoliv…
Navrhl jsi mnoho set podnikových a produktových značek a logotypů, zmíním například značky VAS (znojemských vodáren), Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity nebo festivalu GO Kamera… Většinu své užité grafické práce jsi však při stěhováních ateliéru prý povyházel. Sám ses pak označoval s určitou dávkou sebeironie za „použitého“ grafika… Teprve nedávno jsi znovuobjevil několik svých „ikonických“ linoryteckých plakátů pro mladou brněnskou hudební scénu z 60.–70. let (– jako Synkopy 61 a podobně).
A do světa plakátu jsi vehementně opět vstoupil ve 21. století. Svými novými sociálními, ekologickými a kulturními plakáty ses účastnil i řady mezinárodních přehlídek v Evropě a Asii. A spolu jsme podnikali cesty na plakátové výstavy – do Trnavy – do Lipska – a naposledy to bylo loni v září do Žiliny. Minulý týden do Košic, kam ses také těšil, jsi to už vzdal…
Do našeho Sdružení Bienále Brno SBB ses přidal v roce 2000 a celou dobu pracoval v jeho Řídícím výboru. Byl jsi aktivním spolupracovníkem při přípravě skoro čtyř desítek našich výstav SBB. Byl jsi také spoluorganizátorem a instalátorem různých dalších výstav, například výstav SVUTu (brněnského Sdružení výtvarných umělců a teoretiků) – v různých galeriích zejména na Moravě, památné byly výstavy nonsensu nebo naposledy například výstavy v Galerii G13…
Na svých samostatných výstavách jsi představoval hlavně jednak kombinovanými technikami složitě vytvářené grafické listy, v posledních letech to byl cyklus „Reminiscenční terapie“ – a jednak monoprinty – graficky modifikované foto-portréty kolem sta brněnských kulturních osobností, které jsi osobně znal a měl je rád. (Cyklus „Hlavy a osobnosti“.) Mottem Tvého výtvarna a života bylo „cesta je důležitější než cíl“.
Musím připomenout i Tvá  příležitostná působení ve školách – středních i vysokých. Naposledy před 10 lety v ateliérech grafického designu na Odboru průmyslového designu FSI VUT Brno, kde jsi působil několik let externě. Studenti Tvé názory a rady vždy velmi rádi poslouchali…
Na závěr musím ještě dodat to, že jsi zvládnul být 55 let pečujícím a opečovávaným manželem – a také starostlivým otcem (Ivoška a Zuzanky) a hlavně milým dědečkem svých vnuček…
Františku, budeš své rodině a svým přátelům chybět….
J. R.

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


Zemřel grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Bohužel oznamujeme smutnou zprávu z Českých Budějovic, že v pátek 23. 2. 2024 zemřel ve věku 76 let grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (nar. 6. 7. 1947), majitel Galerie Hrozen v Českých Budějovicích. Členem Sdružení Bienále Brno byl od  r. 1996. 
S Václavem Johanusem se rodina a veřejnost naposledy rozloučí v pondělí  4. 3. 2024 ve 13.00 hodin v českobudějovickém krematoriu.
Čest jeho památce!
Níže uvádíme v plném znění tiskovou zprávu a ukázky z tvorby Václava Johanuse z archivu autora, tak jak nám je poskytla Hana Bumbová z Galerie Hrozen, partnerka autora.
Česká výtvarná scéna ztratila grafika originálního rukopisu, významného ilustrátora a karikaturistu Václava Johanuse              Českobudějovický grafik, ilustrátor a karikaturista Václav Johanus (6. 7. 1947–23. 2. 2024) se ve své profesionální výtvarné činnosti věnoval grafice, typografii, knižní a novinové ilustraci, koláži a kreslenému humoru. Na českou výtvarnou scénu vstoupil razantně v oblasti kresleného humoru ve druhé polovině 60. let s originální přísně geometrickou černou kresbou, tvarem inspirovanou lidovým folklorem. Z té doby jej čtenáři znají například z ilustrací zadních stránek Mladého světa, z Dikobrazu, Stadiónu, Domova a dalších tiskovin.

Význačným mezníkem v profesní dráze autora byla v 70. letech pravidelná účast na pracovních setkáních karikaturistů v Jihočeských papírnách ve Větřní u Českého Krumlova, jejichž zrod Václav Johanus inicioval.  V přátelské a tvůrčí atmosféře se tu setkávaly přední osobnosti českého kresleného humoru – Jiránek, Barták, Daniel, Hrubý, Juřena, Kerles, Renčín, Johanus, Slíva, Šalamoun, Zábranský. Následně se tito autoři potkávali v redakcích a na stránkách českých novin, časopisů nebo humoristických příloh více než pětačtyřicet let.
Kreslený humor a novinová kresba jako výtvarně úsporná glosa aktuálních témat byla autorovou celoživotní srdeční záležitostí. Postupně vytvořil stovky ilustrací a kresleného humoru, které se objevovaly v desítkách dalších časopisů a novin (mj. Světová literatura, Student, Telegraf, Reportér, Květy, Věda a technika mládeži a další).
Výzvou v porevolučních 90. letech byla spolupráce s odborně zaměřenými tiskovinami jako Hospodářské noviny, Ekonom, Bankovnictví nebo Právní rádce, kde mohl autor glosovat na malém prostoru nová témata: „Do světa paragrafů a čísel se snažím přinést trochu poezie a úsměv a odlehčit tak věcnosti tématu,“doplnil.  S Učitelskými novinami a Deníky Bohemia, původně Jihočeskou pravdou, kde ostatně v roce 1965 byla otištěna poprvé autorova kresba, výtvarně spolupracoval více než 50 let.
Od poloviny 70. let se Václav Johanus věnoval také grafice a rozměrnějším formátům temper.
I do těchto uměleckých disciplín přenesl zjednodušenou až strohou formu, poetiku a humor. Mimořádný respekt získávaly především vícebarevné – v začátcích až dvacetibarevné – serigrafie.  Vznikaly ve spolupráci s profesionálními grafickými tiskaři a v autorově pojetí vynikají absolutně přesným soutiskem plných barevných ploch. Naproti tomu tempera, případně akryl ve volné tvorbě a v ilustraci umožňovaly docilovat jemnějších detailů a odstínů.
Nezastupitelné místo měla tvorba zaměřená na dětské publikum, od nejstarších ilustrací např. pro Sluníčko, Ohníček nebo Pionýr, přes leporela, pexesa, omalovánky po trojrozměrné objekty. Ve spolupráci s architekty se V. Johanus podílel na výtvarném řešení několika školek a nemocničních pavilonů. S Československou televizí výtvarně spolupracoval na seriálu pro mateřské školy. Svými obrázky opatřil více než 40 knih různého zaměření pro dospělé i dětské čtenáře.
V oblasti užité grafiky vytvářel firemní tiskoviny, logotypy, grafické listy, příležitostné tisky, plakáty, stolní a nástěnné kalendáře apod., včetně grafické úpravy a typografie. Z významnějších připomeňme realizace např. pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu ČR, Českou pojišťovnu, ČEZ, Koh-i-noor Hardtmuth, Edikt, stavby silnic a železnic, Jihočeskou energetiku a další. 
K respektovaným grafickým počinům posledních let přibyly dva výraznější: v roce 2017 byl autor přizván k účasti na reprezentativní výstavě Grafické techniky ve stoleté historii Hollaru, v Národním technickém muzeu v Praze. Představil zde techniku serigrafie (sítotisk).  O rok později prezentoval typografickou tvorbu na výstavě plakátů v jihočínském Šen-čenu, kterou připravilo Sdružení Bienále Brno k 100. výročí Československa.
Posledními realizovanými výstavami byly Procházky krajinou – originály a grafika v Městské knihovně v Písku (2021) a Mýma očima – originály a grafika v českobudějovické oční klinice Lexum (2022).
Veškerou uměleckou tvorbu V. Johanuse charakterizuje nezaměnitelný rukopis postavený na grafickém základě, zjednodušená až strohá výtvarná forma, humorná zkratka nebo metafora, poetická nadsázka, smysl pro pointu a do precizního detailu dovedené zpracování.  Jeho díla jsou výtvarně čistá a srozumitelná.
Poetika jižních Čech zůstávala hlavním inspiračním zdrojem autora. Náměty čerpal také z oblastí, které měl rád; bylo to především výtvarné umění, literatura, vážná a jazzová muzika, sport, zážitky z krajiny, rybaření, voda … A jakkoli dokázal být i neúprosným kritikem a trefným glosátorem, natolik se v jeho díle zrcadlí vlídné porozumění a poezie všedních dní. Jeho práce zůstaly oproštěny od módnosti a okázalých gest.
Od roku 1965 Václav Johanus uspořádal přes 100 samostatných a účastnil se více než 220 společných výstav doma i v zahraničí (mj. Frankfurt, Tokio, Londýn, Rzeszów, Gabrovo, Marostika, Bělehrad, Havana, Curych, Berlín, Vídeň, Lorient, Šen-čen a další). Zúčastňoval se přehlídek české ilustrace a mezinárodního Bienále užité grafiky Brno.   
Jeho dílo je zastoupeno v českých a zahraničních sbírkách. Za karikaturu, grafiku, hračky a plakáty získal ocenění. Je členem profesního Sdružení Bienále Brno.
Osobnost Václava Johanuse je neoddělitelně spjata s českobudějovickou Galerií Hrozen, kterou v roce 1998 založil a více než dvacet let vedl. Galerie se zaměřovala na grafiku, typografii, ilustraci a kreslený humor. Díky uměleckému renomé a osobním kontaktům přivedl Václav Johanus na jih Čech řadu špičkových tuzemských a zahraničních umělců, kteří se zde představili v rámci více než stovky samostatných a tematicky zaměřených výstav. Nezanedbatelný prostor dostávali také významní jihočeští autoři.
Poslední rozloučení s grafikem Václavem Johanusem se bude konat v pondělí 4. března 2024 v Českých Budějovicích. 
Mgr. Hana Bumbová  Galerie Hrozen, 24.2.2024 

 

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Prof. Gert Wunderlich (1933—2023)

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Ze saské metropole Lipska přišla koncem srpna smutná zpráva: Ve věku nedožitých 90 let tu zemřel čestný člen SBB prof. Gert Wunderlich (18. 11. 1933 Lipsko — 15. 8. 2023 Lipsko), významný německý typograf, designér písma a knižní úpravce.
Pohřeb bude 8. 9. 2023 ve 12.30, Leipziger Südfriedhof, Hauptkapelle. 

G. W.: Autoportrét (parte, 2023)


Gert Wunderlich se vyučil sazečem a v letech 1953—1958 vystudoval v Lipsku HGB (Hochschule für Grafik und Buchkunst Leipzig  / Vysoká škola grafiky a knižního umění), kde jeho učiteli byli Irmgard Horlbeck-Kappler, Wolfgang Mattheuer, Elisabeth Altmann, Albert Kapr, Oskar Zech a Otto Erler. Zde se také záhy stal pedagogem a byl tu profesorem až do roku 1999. Krátce po studiích (1959—1961) byl zaměstnán jako knižní designér v tiskařských závodech Fortschritt Erfurt.
Byl členem Svazu německých výtvarných umělců (VbKD). 
V roce 1965 se stal tajemníkem mezinárodní výstavy International Book Art Exhibition (IBA) Leipzig 1965, pro kterou vytvořil i proslulý logotyp.
Byl vícekrát oceněn v soutěžích nejkrásnějších knih Schönsten Bücher aus der DDR, Schönste Bücher aus aller Welt a na různých světových Bienále.
Z písem je nejznámější jeho písmová rodina Maxima. Vytvořil též desítky kulturních a společenských plakátů. Svá díla vystavoval na více než 20 samostatných výstavách (Leipzig, Amsterdam, Warszawa, Xiamen, Magdeburg, Weimar, Cottbus, Fribourg…) a více než 150 výstavách kolektivních (CA, PL, CZ, JP, BE, FI, US, IL, IT, TW, HK…).
Jeho medailony byly zahrnuty např. do těchto publikací: D. Eisold (ed.): Lexikon Künstler in der DDR (Berlin 2010); Kürschners
Handbuch der Bildenden Künstler (München/Leipzig 2007).
Nekrology viz https://www.hgb-leipzig.de/en/academy/news/news/405 nebo https://pirckheimer-gesellschaft.org/blog-search?search_api_fulltext=wunderlich

Gert Wunderlich byl členem mezinárodních jury 7. a 9. Bienále Brno 1976 a 1980 (na snímku z r. 1980 je vlevo mezi překladatelkou Janou Smejkalovou a prezidentem BB Janem Rajlichem st.):

Gert Wunderlich na 7. Bienále Brno, 1976, foto Archiv MG
9. Brno Biennale1980, mezinárodní tisková konference, foto Archiv MG


Gert Wunderlich
(vpravo) na vernisáži plakátů přítele Jochena Fiedlera v Lipsku na podzim 2017:

Grit Fiedlerová, Torsten Rus a Gert Wunderlich

 
K akci 100 let Jana Rajlicha nám Gert poslal v r. 2020 tento svůj příspěvek/plakát:



KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zemřel designér, grafický ambasador Paul Ibou, čestný člen SBB

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Dnes odpoledne (7. 6. 2023) přišla tato smutná zpráva:
Jménem Nadace Pavla Iboua bychom Vás tímto prostřednictvím rádi informovali o úmrtí zakladatele a předsedy Paula Iboua, světového lídra v designu loga, Rytíře v řádu Koruny (1997), Rytíře v řádu Leopolda (2007), Rytíře v řádu Leopolda II (1984), čestného občana Zoerselu, laureáta Národní vlámské ceny ULTIMA Bruggy (2002) a Kulturní ceny Zandhoven (2007), viceprezidenta CEIDA China (2020)….
Paul Lodewijk Henri Vermeersch (Ibou) nar. 7. 3. 1939 Antverpy, Borgerhout BE – 7. 6. 2023 (10:15 h) Zoersel BE – zemřel ve věku 84 let.


Tento příspěvek poslal Paul Ibou v roce 2019 do naší akce Jan Rajlich 100:


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zemřel bývalý prezident Icogrady, čestný člen SBB Rob L. Peters

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat

Rob Peters


Čestný člen SBB Robert L. Peters (nar. 26. 5. 1954, Steinbach
MB, CA) zemřel 8. 5. 2023 ve Winnipegu CA ve věku nedožitých 69 let.
Rob vystudoval grafický design na Red River College Steinbach.
38 let byl prezidentem designérské společnosti Circle ve Winnipegu.
Byl i pedagogem kreativních komunikací a designu (Red River College a University of Manitoba, School of Art) a publicistou (články v Communication Arts Magazine a editor GDC Graphic Design Journal, vydal knihu R. L. P.: Worldwide Identity, Rockport 2005).
Byl členem výkonného výboru Icogrady (1999–2005) a jejím prezidentem (2001–2003). V této funkci navštívil i v roce 2002 Brno (20. Bienále Brno, mezinárodní konference Identity/Integrity).
V r. 2009 Rob Peters získal ICoD President’s Award  a v r. 2013 ICoD Achievement Award. 

Z předávaní zvláštních cen Icograda českým a slovenským designérům na 20. Bienále Brno 2002. Zprava Rob Peters, Jan Rajlich st., Guy Schockaert. překladatelka pí. Hanušová a v pozadí vlevo Karel Kobosil


Nekrolog viz https://www.ethicaldeathcare.com/peters-rob
Život a tvorba Roba Peterse je systematicky zachycena na vlastním webu https://robertlpeters.com/news/about/ 

K akci 100 let Jana Rajlicha nám Rob poslal v r. 2020 tento svůj příspěvek/plakát:


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zemřel Ing. Josef Kubíček

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat


Ing. Josef Kubíček zemřel 27. 4. 2023 ve věku 82 let (narodil se 24. 8. 1940 v Bavorově). 
Po absolvování Vysoké školy báňské v Ostravě v r. 1964 pracoval jako oborový inženýr v ostravském Domě techniky. Odtud přišel do Domu techniky ČSVTS Brno, kde působil do r. 2001. Od počátku 80. let 20. stol. v Domě techniky a po roce 1990 jako tajemník profesního sdružení MOSPRA organizoval řadu čtyřsemestrálních a dvousemestrálních kurzů pro další vzdělávání propagačních pracovníků z celé republiky. U svých „studentů“ byl vždy nesmírně oblíben.
Členem SBB byl Ing. Josef Kubíček od r. 1996, pracoval jako člen revizního a kontrolního výboru.
ČEST JEHO PAMÁTCE!

Vernisáž SBB (Plakáty Radka Postla) v HaDvadle, zprava PhDr. V. Svoboda, Ing. J. Kubíček a J. Rajlich ml., 19. 1. 2007
Vernisáž SBB v kině Scala, zprava Ing. J. Kubíček, PhDr. V. Svoboda a J. Rajlich ml., 2017

KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Zdeněk Ziegler zemřel

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Čestný člen SBB profesor Zdeněk Ziegler zemřel 18. 4. 2023 v Praze ve věku 90 let.
Čest jeho památce!
Více o Z. Zieglerovi viz medailonek, který jsme v říjnu 2022 uveřejnili k jeho 90. jubileu…. http://sbb-bienale-brno.cz/zdenek-ziegler-devadesatilety-ve-svetozorzu/

Na kongresu AGI (Alliance Graphique Internationale) v Izraeli v roce 1988, zleva Jan Rajlich, Zdeněk Ziegler, Waldemar Świerzy a Šigeo Fukuda
Prof. Ing. arch. Zdeněk Ziegler




KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE

Posmrtná výstava Mariana Murawského v březnu 2023 ve Varšavě…

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Doporučeným dopisem přišla dnes z Varšavy na naši adresu pozvánka na vernisáž maleb čestného člena SBB Mariana Murawského. Výstava bude přístupna v galerii svazu polských výtvarných umělců OWZPAP – Okręg Warszawski Związku Polskich Artystów Plastyków – ve Varšavě, Mazowiecka 11a, od 3. 3. (vernisáž v 18.00 hod.) do 31. 3. 2023.
Teprve ale při hledání podrobností k výstavě jsme narazili na to, že jde o jeho první výstavu posmrtnou, protože Marian Murawski loni na podzim ve věku 90 let skonal.
Zemřel 17. 10. 2022, poslední rozloučení bylo 25. 10. 2022 v kostele sv. Karla Boromejského ve Varšavě.

Marian Murawski se narodil 26. 3. 1932 r. v Podleszczewu u Suwalk PL. V r. 1960 završil studia grafiky na varšavské Akademii Sztuk Pięknych u prof. Józefa Mroszczaka. Stal se známým malířem, grafikem a ilustrátorem knížek, zejména pro děti a mládež (v 70. a 80. letech XX. stol.; byl za ně oceněn i na Bienále Brno). Brno naposledy navštívil se svou manželkou ilustrátorkou Elźbietou Murawskou, která byla v roce 1992 členkou tehdy „ženské“ mezinárodní poroty Bienále Brno.
Grafické práce a ilustrace Mariana Murawského byly publikovány mj. v knihách Who’s Who in Gr. Design (Zürich 1994) nebo W. Krauze: Ilustracje. M. M. (Warszawa 2013) a v časopisech Gebrauchsgraphik (1969), Projekt (1968, 1970, 1974, 1984, 1990), Monthly Design (Seoul 1997) aj. Jeho malířské práce  byly vystavovány ve významných galeriích v Paříži, Moskvě, Tokyu, Sao Paolu, Novém Jorku atp. 
Čest jeho památce!

Více viz např. nekrolog na https://www.niebywalesuwalki.pl/2022/10/nie-zyje-marian-murawski/ 

Elźbieta a Marian Muravští v r. 2014, Suwalski Ośrodek Kultury, foto Sławomir Radziszewski


Marian Murawski: ilustrace polských pohádek „Niewyczerpany dzban”, 1975 (výřez)


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE


 

Félix Beltrán 1938—2022

Bienále Brno (SBB) s lítostí oznamuje | Brno Biennale (BBA) informs with regreat
Čestný člen SBB, kubánsko-mexický grafik Prof. Dr. Félix Juan Alberto Beltrán Concepción, Dr. h. c., zemřel 28. 12. 2022 v Ciudad de México ve věku 84 let.

Félix Beltrán se narodil 27. 6. 1938 v Havaně CU.
Vystudoval slavnou School of Visual Arts v New Yorku US (1960), American Art School N. York (1962) a Circulo de Bellas Artes v Madridu ES (1966). Vrátil se na Kubu a jako její reprezentant navštívil coby přednášející i Bienále Brno (1974), ale koncem 70. let emigroval do Mexika.

Félix Beltrán pracoval jako grafický designér a art director studia F. Beltran & Asociados MX a v posledních desetiletích se věnoval hlavně výchově mladých designérů na různých uměleckých školách a univerzitách, naposledy např. na Universidad Autonoma Metropolitana MX.
Félix Beltrán vystavoval grafický design na cca 10 samostatných výstavách (Habana, Camaguey, Frankfurt, Sofia, México, Caracas…) a na mnohých výstavách kolektivních (Habana, México, Warszawa, Brno, Cuenca, Parma, Southampton…). Z publikací: F. B.: Desde el diseño (1970); F. B.: Letragrafía (1973); F. B.: Acerca del Diseño (1975).

6. Bienále Brno 1974: Félix Beltrán (vlevo s brýlemi), foto archiv MG
Félix Beltrán (vlevo) a Wim Crouwel na mezinárodním sympoziu při 6. Bienále Brno v roce 1974, foto archiv MG

Návštěva Bienále Brno měla na něho takový vliv, že svoji osobní značku vytvořil BB nápadně podobnou. S Bienále Brno a Janem Rajlichem st. i ml. zůstal ve styku celý svůj život i po své emigraci do Mexika, od 90. let byl i účastníkem různých akcí Sdružení Bienále Brno, a naposledy i mezinárodní plakátové akce Jan Rajlich 100 v Brně v roce 2020.
Félix Beltrán je celosvětově považován za jednoho z nejvýznamějších kubánských / mexických grafiků 2. poloviny 20. stol.
Čest jeho památce!


KONEC PŘÍSPĚVKU | END OF THE MESSAGE